Drug-Related Addictive Behavior
Abstrakt: Tento text se věnuje problematice závislostního chování se zaměřením na užívání návykových látek. V úvodu jsou představeny různé formy závislostí, přičemž hlavní pozornost je věnována drogové závislosti. Text se opírá o klasifikaci diagnóz dle MKN-10, potažmo MKN-11 a podrobně popisuje jednotlivé skupiny návykových látek. Součástí je také přehled nových drog, které se v poslední době objevují na trhu.
Kľúčové slová:
Craving, drogy, návykové látky, závislostní chování
Abstract: This text deals with the issue of addictive behaviour where the use of addictive substances is emphasized. In the introduction, different forms of addiction are introduced, with the main focus on drug addiction. The text is based on the ICD-10 and ICD-11 classification of diagnoses and describes in detail different groups of addictive substances. An overview of new drugs that have recently appeared on the market is also included.
Key words: Cravings, drugs, addictive substances, addictive behaviour
Úvod
V rámci základního dělení rozlišujeme různé druhy závislostního chování. Zmínit si můžeme zejména závislosti na návykových látkách, tzv. drogová závislost, dále gamblerství, patologické nakupování, netolismus, respektive závislost na sítích, workoholismus či poruchy příjmu potravy. Poslední zmíněná skupina pak obsahuje například mentální bulimii, mentální anorexii, ortonexii či záchvatovité přejídání.
Ze závislostního chování se zaměříme zejména na diagnózy z pohledu drog. Zmíníme si tedy klasifikaci návykových látek dle Mezinárodní klasifikace nemocí MKN-10, která postupně přechází na MKN-11. Přestup na novější označení však do jisté míry zpomalila pandemie coronaviru.
Mezinárodní klasifikace nemocí označuje diagnózy způsobené drogami pod značením F10-F19. První je závislost na alkoholu, za kterou následuje závislost na opioidech, závislost na kanabinoidech, závislost na sedativech a hypnotikách, závislost na kokainu, závislost na jiných stimulačních látkách včetně kofeinu, závislost na halucinogenech, závislost na tabáku, závislost na organických rozpouštědlech. Skupinu uzavírá kombinovaná závislost na jiných psychoaktivních látkách, kam lze obecně zařadit nové syntetické drogy zejména z Číny a Indie.
Závislostní chování
Na úplném začátku je nutné zmínit pojem craving, s českým překladem bažení. Je to jakási silná touha po droze, respektive nutkavá touha drogu užít. Obecně bažení je pak jedním z typických příznaků závislosti.
Závislost na alkoholu se vyskytuje v České republice poměrně hojně. První kontakt s alkoholem mají dle různých výzkumů už malé děti, které se mnohdy nachází na 1. stupni základní školy. Rozdíl mezi dospělými muži a ženami je ovšem zřejmý. Muži pijí alkohol zejména v hospodách, zatímco ženy – alkoholičky pijí spíše skrytě doma. Podle všeobecně známých čísel, která není nutné citovat splňuje kritéria pro závislost na alkoholu zhruba 10 % populace v České republice. Dalších zhruba 15 – 20 % české populace pije tzv. rizikově.
Závislost na opioidech je v České republice též rozšířená. Zdrojem této drogy je mák setý, který obsahuje opiovou šťávu, tzv. opium. První zmínky o kouření opia skrze dýmky máme již ze starověké Mezopotámie. Nejznámějšími zástupci této skupiny je heroin a kodein. Dlouhodobým předním producentem heroinu byl Afghánistán, a to zhruba s 95 % světové produkce, což se po návratu Tálibánu mohlo změnit. Členění opioidů je poměrně složité, nám postačí pouze základní informace, přičemž mezi opioidy můžeme řadit morfium, které je používané v lékařství, dále již zmíněný kodein, který se používá jako lék proti kašli. Tento lék vyráběný převážně jako sirup je již v dnešní době na lékařský předpis. Dále do této skupiny můžeme zařadit tzv. opiáty, tedy léky proti bolesti, hlavním zástupcem je zde patrně tramal.
V kategorii opioidů je ovšem nutné zmínit drogu s názvem krokodíl, jedná se o směs ředidla, fosforu, kodeinu a dalších chemikálií. Tato droga vznikla patrně v Rusku a rozšířila se po východní části Evropy. Některá úmrtí v souvislosti s touto drogou byla registrována i v Německu. Uživatele zcela jistě potká smrt, které předchází rozpad tkáně a kůže. V současné době se však droga vyskytuje v minimální míře.
Závislí na opioidech mají možnost tzv. substituční terapie, tedy v rámci léčby je možné užívat legální nebo kontrolovanou léčebnou látku. Řeč je zejména o metadonu, subutexu a suboxonu. Například denní dávka metadonu vyjde zhruba na 12 Kč, přičemž první metadonové centrum vzniklo u Apolináře v roce 1997, dnes známé jako Všeobecná fakultní nemocnice. Dnes dále známe například organizaci Drop-in.
Dále hovoříme o závislosti na kanabinoidech. Zdrojem kanabinoidů je zejména konopí, známé též jako kanabis. Nejznámějšími účinnými látkami jsou THC, respektive tetrahydrokanabinol a CBD, respektive kanabidiol. THC je psychoaktivní látka, kterou pěstují a produkují zejména Vietnamci. V souvislosti s užíváním THC byl detekován vyšší výskyt schizofrenie. Naopak CBD nemá omamné účinky, přičemž má potenciální léčivé vlastnosti a mírní a snižuje účinky THC. V souvislosti s látkou THC je nutné zmínit ještě tzv. flashback, přičemž dochází k ukládání THC v tukových vrstvách a s odstupem času nastává z hlediska psychiky efekt jako po užití marihuany.
Závislost na hypnotikách a sedativech je v České republice známá jako závislost na lécích. Řeč je zejména o diazepamu a oxazepamu. Závislost vzniká zejména v důsledku nadměrného nebo dlouhodobého užívání konkrétního medikamentu. Obvykle se jedná zejména o léky na spaní či proti úzkosti.
Velkým problémem je závislost na kokainu. Zdrojem je rostlina Erythroxylum coca. Kokain do České republiky míří prostřednictvím pašování zejména ze zemí Jižní Ameriky, tj. Kolumbie, Bolívie a Peru. Vzhledem k vysoké ceně za 1 g této drogy se jedná o drogu užívanou ve vyšších společenských vrstvách, i z tohoto důvodu se jedná zejména o drogu městskou. V poslední době jsou však běžnými uživateli mladí dospělí. Kouření kokainu je nebezpečné zejména z důvodu možného propuknutí psychóz. Kokain určený ke kouření se nazývá crack a obecně platí, že má větší a rychlejší účinky.
Pokud užívá kokain žena, hrozí v případě otěhotnění vysoké riziko poškození plodu. Jedná se o stimulační drogu, která zvyšuje výkon a způsobuje absenci pocitu hladu, žízně a únavy.
Do kategorie závislost na jiných stimulačních látkách včetně kofeinu musíme zařadit pervitin. Ten byl využíván během 1. i 2. světové války a patří mezi tzv. amfetaminy. Poprvé byl objeven v Japonsku. V lékařském prostředí byl používán např. k léčbě narkolepsie. Co se týče pervitinu, tak se v České republice jedná o jednu z nejrozšířenějších drog. Platí, že Česká republika patří mezi přední lídry Evropy nejenom v množství uživatelů, ale i v jeho produkci. Z neodborného hlediska lze říci, že pervitin je jakousi levnější variantou kokainu. Je ovšem nutné konstatovat, že pervitin není chemickou náhradou kokainu.
Za zmínku stojí i mefedron, známý pod označením mňau-mňau. Jedná se o drogu, která vyvolává euforii a zvýšenou energii. Užívá se šňupáním, polykáním či kouřením. Mefedron bývá obsažen v koupelnových solích či v hnojivech na květiny.
Dále ještě zmíníme závislost na halucinogenech a nikotinu. Mezi halucinogeny patří např. LSD, to vyvolává zejména halucinace a změny vnímání času a prostoru. Co se týče nikotinu, tak tam se za smrtelnou jednorázovou dávku považuje užití 50 mg nikotinu. V dnešní době se rozvíjí různé alternativy, jak do těla vpravovat nikotin, a to prostřednictvím různých elektronických výrobků, např. vaporizéry či absorpční pytlíky, které si uživatel umisťuje k dásním a absorbuje přes sliznici.
Závislost na organických rozpouštědlech je netypická, avšak známá. Jedná se zejména o těkavé chemikálie, například benzín či toluen. Dále se jedná o různé barvy, lepidla či ředidla. Užívání spočívá výhradně ve vdechování výparů. Opakované a pravidelné vdechování však způsobuje poškození mozku, jater, ledvin či celého nervového systému. Touto drogou jsou ohrožení zejména mladiství, neboť není složité se k těmto látkách dostat.
Velmi dobře bychom měli sledovat nové formy drog, které se v současné době dostávají na trh. Aktuálně pozorujeme zejména kratom, růžový kokain, fentanyl či šedá smrt. Některé drogy jsou natolik toxické, že jen dotek s nimi znamená smrt.
Závěr
Závislostní chování představuje komplexní a závažný fenomén, který má výrazné dopady na jedince i celou společnost. Jak ukazuje přehled jednotlivých typů návykových látek, spektrum drog je široké a zahrnuje nejen tradiční látky, jako je alkohol, opioidy či kanabinoidy, ale také nové a často velmi nebezpečné syntetické substance.
Prevence, včasná diagnostika a dostupná léčba včetně substitučních terapií tak zůstávají klíčovými pilíři boje proti závislostem. Společnost by měla i nadále rozvíjet osvětu a podporovat odbornou pomoc tak, aby bylo možné efektivně čelit tomuto stále se vyvíjejícímu riziku.
Autor: Bc. Jan Brychta, Ed.D.
Domov mládeže, Hotelová škola Poděbrady, příspěvková organizace
Komenského 156/7, 290 01 Poděbrady
Autor pracuje jako vychovatel v domově mládeže. Profesně se zaměřuje na poruchy chování v adolescentním věku. Je členem školního poradenského pracoviště při střední škole.
Pedagogickou kvalifikaci k výkonu profese vychovatel, pedagog volného času získal v rámci studia programu celoživotního vzdělávání na Vysoké škole tělesné výchovy a sportu PALESTRA. Na Katedře pedagogiky Vysoké školy AMBIS absolvoval bakalářský studijní program resocializační a penitenciární pedagogika. Na Fakultě veřejnosprávních a ekonomických studií Vysoké školy Jagiellońské v Toruni absolvoval postgraduální manažerský studijní program Doctor of Education v oboru management vzdělávacích institucí. Aktuálně studuje navazující magisterský studijní program sociální práce.