Věda a víra zdaleka nemusí být v nepřátelských vztazích a mohou dojít tam, kde ve starém Egyptě začaly, a to k společnému poznávání světa. Ellisův seznam 27 kategorií lidské stupidity mimo jiné obsahuje tuto charakteristiku: Přesvědčení, že vědecká metoda je jediná metoda, která posunuje lidské vědění.
Věda bere v úvahu jen jsoucna, která jsou měřitelná. Poskytuje údaje o hmotném světě, sociální tématiku zvládá částečně, psychologii s bídou a spirituální rovina je podchycována zcela novou „neurotheologií“, která se pokouší objektivizovat některé spirituální projevy a zjišťuje například bezpečně, že modlitba uklidňuje úzkostná a agresivní centra a snižuje aktivitu v parietální oblasti, kde máme uloženo svoje „já“.
[4]Foto: Rudolf Baranovič - fotoobrázky života okolo nás (2023)
Víra je neměřitelná a byla tady – stejně jako další emoce – dřív než věda a medicína se bez ní neobejde. Placebo efekt je součást každého léčení a je dobré, když na účinek léčby věří obě strany, tedy jak pacienti, tak lékaři.
V roce 1982, kdy na trh pronikl fentanyl jako současný analgetický zázrak, přišli na jednu stomatologickou kliniku jeho agenti s návrhem zaslepené studie měření analgetické účinnosti fentanylu ve srovnání s placebem a navíc (surovci!) s naloxonem, který tlumí i tvorbu endogenních opioidů. Výsledek bude posuzován na vizuální analogové škále pacienty po extrakci některého ze zubů moudrosti, která bývá složitější. Lékaři souhlasili, ale než studie začala, dostavili se agenti se smutnou zprávou, že úřední šiml zakázal takto špatně kontrolované podávání fentanylu, že tedy zůstává jen placebo a naloxon. Přesto stomatologové zůstali věrní, trhali, podávali zaslepený přípravek a pacienti hodnotili svou bolest.
Po nějaké době přišli agenti s radostnou zprávou, že fentanyl se vrací a studie pokračovala s přídavkem fentanylu stejnou dobu dál. Pak se výsledky odpečetily. Tam, kde byl jen naloxon v kombinaci s placebem, bolest po extrakci dále stoupala, zatímco u druhé skupiny klesala. Rozdíl činil téměř šest bodů na desetibodové škále.
Vtipné bylo, jak říká moje vnučka, že ve studii bylo podáváno pouze a pouze jenom placebo. Co se tam vlastně přihodilo? Kudy šla informace? A jaká? To jsou ty neměřitelné účinky, které ovlivňují léčbu a zkušený lékař ví, jaké nebezpečí v sobě má pacientova demoralizace.
Víra dodává naději a s nadějí může přijít i láska. A ta je opravdu hřejivá. Obecně vzato, věřící lidé jsou na tom po zdravotní stránce i co do délky dožití lépe než bezvěrci. Ti, kteří navíc praktikují (chodí na bohoslužby, modlí se nebo meditují) pak ještě lépe. Výklad je ten, že věřící člověk má kvalitnější sebe-vědomí a tím i silnější obranné mechanismy, praktikující navíc pozitivní behaviorální prvky. Je prokázáno, že mezi těmito skupinami je také významně méně alkoholiků, toxikomanů a gamblerů.
Neagituji zde pro šarlatány či antivaxery, pro ty už vůbec ne, chci jen upozornit na neprávem podceňovanou část našich životů. Lékař by měl léčit pacienta. Ten má duši! A dobrý lékař je nejen vzdělaný a chytrý, ale také moudrý. Víra patří k zapomínaným moudrostem.
MUDr. Radkin Honzák
psychiatr
Zdroj, blog autora: https://blog.aktualne.cz/blogy/radkin-honzak.php?itemid=45293 [5]