Osobnostní charakteristiky člověka vycházejí z genetických kořenů a jsou dále modifikovány prostředím v nejširším smyslu slova tak, aby optimalizovaly schopnost přizpůsobení, přežití, reprodukčního úspěchu a delšího dožití. Totéž můžeme předpokládat také u ostatních, zejména blízkých druhů. Člověk se nevyznačuje tak silnou přítomností vlastnosti zvané dominance, jako jeho non-humánní příbuzní, u nichž to vede k hierarchicky uspořádanému společenství; lidské společenství je mnohem rovnostářštější.

Srovnávací studie mohou určit a upřesnit některé selektivní tlaky, které přispěly u jednotlivých druhů k společným nebo naopak rozdílným charakteristikám. Přestože delfín skákavý, Tursiops truncatus, má posledního společného předka s primáty před 95 miliony let a od té doby také žije ve zcela jiném prostředí, připomínají některé jeho psychosociální a kognitivní charakteristiky vlastnosti non-humánních primátů. Podobně jako šimpanzi, Pan troglodytes, žijí ve společenstvích, která se sdružují a za jistých okolností rozdělují (fůze a štěpení), mají velké mozky a používají nástroje.

Foto: Dana Duchoslavová

Mezinárodní tým se rozhodl prozkoumat některé osobnostní charakteristiky delfínů. Bylo sledováno celkem 134 delfínů (56 samců) ve věku 2 – 52 let (průměr 16,8 +/- 10.8 let) umístěných celkem v 15 lokalitách v osmi různých zemích. Jako nástroj pro stanovení osobnostních charakteristik vědci použili Osobnostní dotazník delfínů (Dolphin Personality Questionnaire), kde na pětibodové škále (1 = zcela necharakteristické až 5 = velmi charakteristické) bylo převzato 49 položek z dotazníku pro primáty. Každá položka byla jednak definována, jednak ještě podrobně vysvětlena. Například deskriptor „exhibicionistický, okázalý“ byl doplněn popisem „Chová se, jako by se záměrně snažil upoutat pozornost. Kompletní dotazník byl aplikován u 85 delfínů, u zbytku byla použita jeho zkrácená forma o 42 položkách. Celkem se na práci podílelo 82 hodnotitelů.a sešlo se celkem 9660 hodnocení s velkou shodou.

Z výsledků byly stanoveny čtyři významné charakteristické trsy vlastností, z nichž tři se podobají charakteristikám nalezeným u primátů a čtvrtá je zcela svérázná označená jako „directedness“, čemuž nejlépe odpovídá výraz „směřování“. Vyznačuje se odvahou, rozhodností, přesností a rychlostí a jeho nositelky a nositelé postrádají stydlivost, plachost, neohrabanost, podrobivost, nerozhodnost a nesoustředěnost.

Foto: Dana Duchoslavová

Otevřenost stejně jako u primátů a u lidí v Big Five u lidí se vyznačuje následujícími vlastnostmi: aktivita, energie, hravost, kreativita, vynalézavost zvídavost, zvědavost, exhibicionismus, vzrušivost až impulzivita, inteligence a naprostá absence lenosti.

Přátelskost (sociabilita) je charakterizována sociální inteligencí, ochotou pomoct, přátelskými postoji, užitečností, bezstarostností, flexibilností a na druhé straně konzistencí, klidem, vyrovnaností, láskyplnými a vřelými postoji a absencí podezíravosti.

Nesouhlas je charakterizován tvrdohlavostí, trucovitostí, žárlivostí, agresivitou, nezávislostí,. podrážděností a dominancí.

Samotný soubor vlastností, který by svědčil pro výraznější dominanci u delfínů není přítomen, stejně jako z Velké pětky nenacházíme známky svědomitosti, ale především žádné známky zapšklé charakteristiky označované u lidí jako neuroticismus.

Autoři uzavírají doslova: Naše studie naznačuje, že osobnost delfínů se podobá osobnosti primátů a jiných suchozemských druhů, včetně lidí, s tou výjimkou, že delfíni nemají doménu svědomitosti a doménu neuroticismu. Překrývání struktury osobnosti mezi delfíny a jinými druhy naznačuje, že selektivní tlaky, jako jsou ty, které souvisejí se strukturou skupin, pozemským životním stylem, morfologií a sociálním učením nebo používáním nástrojů, nejsou pro vývoj určitých charakteristik nutné.

Autor: MUDr. Radkin Honzák
psychiatr

Literatura:

Morton, F. B., Robinson, L. M., Brando, S., & Weiss, A. (2021, January 18). Personality Structure in Bottlenose Dolphins (Tursiops truncatus). Journal of Comparative Psychology. Advance online publication. http://dx.doi.org/10.1037/com0000259