Integration process of Muslim migrants into the german society from the point of view of czech doctors and medics working in Federal Republic of Germany. Analysis of interviews.
Abstrakt: V provedeném výzkumu jsme se zaměřovali na to, jak probíhá proces integrace migrantů z muslimských zemí do německé společnosti. Cílem výzkumu bylo zmapovat celý proces integrace a možných rizik, které tento proces může přinášet. K zmapování celého jevu jsme využili námi oslovené respondenty, kteří se skládají z lékařů a zdravotníků profesně působících v Německu a kteří ve své praxi přicházejí do interakce s migranty původem ze zemí, kde je dominantním náboženstvím islám. Celkem se podařilo oslovit čtyři respondenty, se kterými byla učiněna elektronická komunikace. Respondenti odpovídali na kladené otázky, které se týkaly námi zkoumaného jevu. Poté byly odpovědi respondentů podrobně analyzovány prostřednictvím metody otevřeného kódování. Výsledkem kódování bylo získání celkem osmi samostatných, dobře nasycených témat, která měla vztah ke zkoumanému jevu. Analýzou těchto témat se podařilo poměrně detailně zmapovat proces integrace migrantů, včetně vlivů, které tento proces ovlivňují, a rizik, které můžou v rámci integrace takto kulturně a nábožensky odlišných migrantů nastat. Výsledky byly následně diskutovány s dostupnými teoretickými zdroji.
Kľúčové slová: integrace migrantů. islám. migrace. migrační krize, muslimský migrant, rizika.

Abstract: Our research was focused on, how does the integration process of Muslim migrants into the german society looks like. Goal of research was inspect the whole integration process including risks that might come with integration. To map this phenomenon, we used our respondents, who are doctors and medics working in Federal Republic of Germany and, who are regularly in touch with Muslim migrants from countries, where Islam is dominant religion. In total we were able to connect with four respondents using electronical communication. Respondents were answering questions, related to inspected phenomenon. Reactions of respondents were analysed through the method of open coding in detail. Result of these research was in total eight individual, well satisfied topics, connected to explored phenomenon. Using analyse we were succesfull in describing migration process including impacts, that affect this phenomenon and icluding risks, that might come with integration of migrants, who are so different in cultural and religious way of life. Results were subsequently discussed with available theoretical resources.
Key words: migrant integration, Islamism, migration, migration crisis, Muslim migrant, risks.

ÚVOD

Předkládaná studie je cílena zejména na pracovníky, kteří mohou při své praxi přijít do kontaktu s migranty, jež přicházejí ze zemí kulturně, nábožensky či sociálně zcela odlišných od zemí střední a západní Evropy. Jako cílovou skupinu lze tedy označit pracovníky ve zdravotnictví a sociálních službách, popřípadě policisty či jiné zaměstnance veřejného sektoru.

Problematika migrace a přílivu migrantů z různých kultur a prostředí je v současné době více než aktuálním tématem v celé Evropě, a to zejména ve spojitosti s tzv. migrační krizí, která trvá již od roku 2012. V rámci této krize každoročně cestou přes Egejské moře mezi Tureckem a Řeckem, či z pobřeží Libye přicházejí do Evropy statisíce migrantů, kteří odešli ze zemí, jakými jsou například Afghánistán, Sýrie, Irák, a řada dalších výrazně sociálně, nábožensky a ekonomicky odlišných zemí. (Eurostat, 2018). V rámci této krize přišlo do Evropy jen v roce 2015 více než milion lidí, a z toho většina mířila do Německa (Eurostat, 2018).

Vzhledem k vyvstalé situaci je tato studie zaměřena na téma migrace. Pozornost je zaměřena zejména na imigraci ze zemí, v nichž je dominantním náboženstvím islám. Problematikou přistěhovalectví a integrace migrantů z muslimských zemí se podrobně zabývá Giovanni Sartori (Sartori, 2011) . Cílem celé této studie je zodpovědět výzkumnou otázku, která má spíše popisný charakter, a která má objasnit, a čtenáři přiblížit oblasti, jež jsou spojeny s probíhající masovou migrací do Spolkové republiky Německo. Tento proces byl detailně popsán lékaři a zdravotníky žijící a pracující v Německu, kteří při své činnosti přicházejí do časté interakce s migranty původem z muslimských zemí. Otázka, která má být prostřednictvím naší analýzy zodpovězena, zní: „Jak probíhá proces integrace migrantů z muslimských zemí do německé společnosti pohledem českých lékařů a zdravotníků pracujících ve Spolkové republice Německo.“

Výzkum se pokusil popsat a zhodnotit, jak vidí čeští lékaři a zdravotníci celý proces integrace migrantů z tak odlišného prostředí, jakým jsou muslimské země. Výzkum byl zaměřen mimo jiné i na rizikové oblasti, které mohou díky integračnímu procesu vznikat, a díky pohledu českých lékařů a zdravotníků identifikovat příčiny původu těchto problémů. Pokládané otázky byly koncipovány tak, aby zachytily co nejvíce aspektů zkoumaného jevu.

Výsledky výzkumu by měly napomoci pracovníkům ve zdravotnictví a v sociálních službách a také členům bezpečnostních sborů k pochopení a seznámení se s odlišnostmi v jednání a chování těchto migrantů a k identifikaci možných rizik při procesu jejich integrace.

METODOLOGIE

Vybraný kvalitativní design výzkumu, ideálně odpovídá požadavkům, jež si klade tento výzkum za cíl, což je zmapovat proces integrace přistěhovalců z muslimských zemí pohledem českých lékařů a zdravotníků pracujících ve Spolkové republice Německo. Tato studie má posloužit k tomu, aby poskytla pracovníkům v pomáhajících profesích cenné informace o tom, jak probíhá proces integrace s lidmi z výrazně nábožensky, kulturně a sociálně odlišných zemí, konkrétně ze zemí muslimských. Prostor, kde byly informace zjišťovány, byl vybrán záměrně v Německu, jelikož se jedná o zemi, která je migrační krizí posledních let zasažena nejvíce a tedy je zde proces integrace migrantů z muslimských zemí nejlépe sledovatelný. Rovněž bylo v Německu poměrně snadné sehnat dostatečný počet respondentů, kteří nám proces integrace dokážou detailně popsat.

Výzkumný vzorek byl vybírán dle následujících kritérií: 1) musí se jednat o pracovníky v pomáhajících profesích. Za 2) tito pracovníci musejí přicházet v rámci své praxe do časté interakce s migranty, kteří pocházejí z muslimských zemí a vyznávají islámskou viru, a za 3) vykonávají svojí praxi v Německu, popřípadě v Německu i trvale žijí. Jako ideální vzorek byli vybráni lékaři a zdravotníci. Celkem bylo zkontaktováno pět respondentů, z toho čtyři lékaři a jedna poskytovatelka zdravotní péče v domácím prostředí klienta. Jeden respondent z řad lékařů přerušil kontakt s výzkumníkem, k výzkumu tedy byli zajištěni celkem tři lékaři a jedna poskytovatelka zdravotní péče.

Kontakt na respondenty byl získán prostřednictvím styčné osoby, tzv. informátorky, která kontaktovala první respondentku, s níž se osobně znala. Informátorka na naší žádost respondentce nastínila účel a průběh námi prováděného výzkumného šetření. Po kladné odezvě byla zahájena komunikace mezi námi a respondentkou. Kontakt se odehrával prostřednictvím elektronické komunikace. Tato respondentka poskytla kontakty na další osoby, u kterých byl zvolen shodný postup komunikace. Následně byl všem zkontaktovaným respondentům zaslán krátký úvodní text, kde byl stručně vysvětlen celý výzkumný proces a cíl tohoto výzkumu s uvedením základních informací i o osobě výzkumníka. Dále byly sestaveny otázky, které se týkaly námi zkoumaného jevu. Prvotně byly kladeny otázky k délce praxe a k charakteristice obce, v níž k praxi dochází. V dalším bloku byly kladeny otázky týkající se samotné komunity migrantů a její charakteristiky, a v konečné fázi byly položeny otázky vztahující se k procesu integrace a k možným rizikům, která mohou při tomto procesu vznikat. Respondenti byli samozřejmě ujištěni o naprosté anonymitě v souvislosti s prováděným výzkumným šetřením a rovněž byli upozorněni, že nemusí odpovídat na otázky, na které nechtějí. Zde je nutné uvést, že respondenti bez problémů odpověděli na všechny položené otázky Pokud odpověď na otázku neznali, uvedli například, že nedokáží odpovědět.

Po ukončení elektronické komunikace, prostřednictvím které byly získány potřebné výpovědi respondentů, byla provedena analýza dat, jež byla řešena formou otevřeného kódování. Tuto techniku blíže popisuje například Strauss a Corbinová,viz. (Strauss & Corbinová, 1999). Výsledkem otevřeného kódování bylo získání řady kódů, které společně někdy splývaly či se překrývaly. Tyto kódy byly zredukovány a následně na jejich základě vytvořeny samostatné tématické kategorie, které posléze prošly rovněž redukcí a úpravou. Jednalo se celkem o 8 výpověďmi bohatě nasycených kategorií, které zachycují pohledem respondetů proces integrace migrantů z muslimských zemí do německé společnosti. Z vytvořených kategorií vznikla samostatná témata, která mají vztah ke zkoumanému jevu, čímž bylo postoupeno do roviny metody tématické analýzy. Tuto metodu popisuje například Jan Hendl, viz. (HENDL, 2005). Obsahy těchto kategorií byly následně stylisticky upraveny do čtivé formy a v části Výsledky výzkumu byly prezentovány, viz níže.

VÝSLEDKY

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA

Respondenti v rozhovorech uvedli jako nejčastější národnosti migrantů Syřany, Iráčany, Afghánce a rovněž osoby původem z různých afrických zemí, viz:R1 – Jako pacienti přicházejí často mladí muži, na ulici vídám rodiny s dětmi. Často také chodí více mužů ve skupinách. Setkala jsem se se Syřany, Iráčany, Afghánci, Afričany z různých oblastí Afriky. Respondenti uvádějí, že do Německa přišlo velké množství lidí, což absolutně nezvládá státní aparát. Dotazovaní respondenti mají v místě svého působení vždy nějaké azylové zařízení, ať se jedná o ubytovnu či azylové centrum. Respondenti v několika případech uvedli, že tato ubytovací zařízení jsou v současné době naplněna na maximum své kapacity. V obci, kde se respondenti nalézají, se nachází rovněž nějaká modlitební místnost či mešita, nebo islámské kulturní centrum. R4 – Je tam ubytovna za řekou, mají tam vyhrazenou, či pronajatou budovu na modlení, klasická mešita to není. Všichni respondenti působí v malých obcích s maximálním počtem 13 000 obyvatel.

JAZYKOVÁ INTEGRACE

Od respondentů se podařilo zjistit, že jazyková vybavenost příchozích migrantů je nízká, jen jeden respondent uvedl, že v poslední době vidí jistý progres v jazykové vybavenosti muslimských migrantů. Je velice časté, že při komunikaci s migrantem je přítomný tlumočník do rodného jazyka, který je hrazen státem či samosprávou. Obstarání tlumočníka však trvá nějakou dobu a komunikace ve zdravotnickém zařízení se poté časově komplikuje. V některých případech roli tlumočníka zastává některý ze členů rodiny, který ovládá alespoň částečně německý či anglický jazyk: R1 – Jsou lidé, kteří v Německu žijí spoustu let a nedomluví se. Častěji to podle mé zkušenosti bývají ženy, jejich děti jim pak tlumočí. Stát se v této oblasti však snaží dělat velice vstřícné kroky, kterými jsou například kurzy německého jazyka poskytované zdarma. Ukázalo se, že jednou z příčin špatné jazykové integrace je uzavřenost muslimských žen před okolní majoritní společností. Muslimská žena migrantka je většinou uzavřena do prostředí své komunity a vlastní rodiny, kde se stará o děti a manžela. Chybí jí interakce s okolním světem, a tím není nucena se učit německý jazyk a připravovat se na participaci v pracovním a společenském životě. Respondentka dále uvedla, že se setkala i s naprostou negramotností muslimských žen, které neumí číst a psát ani ve svém rodném jazyce. Další respondent k této oblasti uvádí, že ženy jsou zpravidla hůře jazykově vybaveny: R2 – Ženy zpravidla neumějí německy a muži něco málo. Ale to mají problém i Turci co tu žijí 30 let. Žena je jen doma a neumí ani slovo. Dle sdělení respondentky je běžné, že ve zdravotnických zařízeních za ženy, které neovládají německý jazyk, vše vyřizuje její muž či tlumočník.

INTEGRACE DO PRACOVNÍHO TRHU

Integrace na pracovní trh by se, dle zjištěných informací,dala charakterizovat následovně: přicházející migranti ve velké míře nepracují a svůj volný čas tráví na ubytovacích zařízeních, nebo venku v jejich blízkosti na ulici. Dle svědectví respondentů jsou na ulici často k vidění spíše mladí muži ve větších skupinách, kteří jsou hluční a v řadě případů popíjejí alkohol, ačkoliv to mají svým náboženstvím zakázané. Jeden respondent jako příklad uvedl Afghánce, kteří když popíjejí, jsou často agresivní na své okolí. Respondent dále uvedl, že velkým problémem v souvislosti s migranty je skutečnost, že přišlo velké množství nevzdělaných lidí, kteří nenajdou uplatnění. Ohledně aktivity státu lze uvést, že existují instituty poskytující obdobu našich rekvalifikačních kurzů. Tyto instituty jsou v poslední době hojně navštěvované migranty a ze strany státu jsou poskytovány pravděpodobně zcela zdarma. Respondenti se však ve většině shodují, že migranti, kteří pracují, zpravidla vykonávají spíše podřadné a neodborné práce jako je úklid veřejných prostor či doplňování potravin v supermarketech. R3 – V poslední době jsem několikrát viděl migranty, jak uklízejí v hypermarketech, nebo doplňují zboží. Dokonce před měsícem nastoupil kluk ze Somálska v naší nemocnici jako zřízenec a je moc šikovný a snaží se včlenit do kolektivu. Němci to rádi vidí a taky umí ocenit takovou snahu. Ale je to spíš výjimka. Všichni dotazovaní respondenti však uvádějí i své osobní zkušenosti s migranty vyznávajícími islámskou víru. Jeden respondent uvedl například k syrskému kolegovi, že příliš nezapadl do kolektivu a jeho odborná znalost byla nízká. Tentýž respondent však uvedl, že má osobní zkušenost s kolegy původem z Egypta a hodnotí je jako profesně dostatečně kvalifikované a vztah s nimi jako bezkonfliktní a dobrý. To samé uvedla další respondentka, nyní však o syrském kolegovi. Další respondent uvedl několik případů, kdy spolupracoval s kolegy z Libye a Kosova. Oba byli, dle jeho tvrzení, praktikujícími muslimy a vztah s nimi hodnotil jako dobrý. Jedna respondentka rovněž chválila dobrý vztah s Libanoncem. Všichni respondenti se však shodli na tom, že tito kolegové v častých případech lpějí na dodržování svých náboženských zvyklostí, a to tak striktně, že to v některých případech komplikuje vztahy na pracovišti a někdy to může ohrozit i zdraví pacienta. Všichni respondenti se shodují na tom, že největším problémem je dodržování půstu v postním měsíci ramadánu. Kolegové jsou v této době zesláblí a unavení, což se odráží i na jejich psychice. R2 – Máme i kolegy z Egypta, při ramadánu je to s nimi k nevydržení, nevyspalí a hladoví, určitě podávají horší výkony, naštěstí si většina bere dovolenou. V jednom případě se dokonce stalo, že lékař muslim po celodenním půstu prováděl šest hodin dlouhou operaci a na operačním sále omdlel. Dále jedna respondentka uvedla, že měl její muslimský kolega od vedení nemocnice dovoleno provádět pětkrát denně modlitby v pracovní době v čase, který si určil. R1 – Měli jsme kolegu, kterému bylo umožněno, aby se 5 x denně modlil v časech, které si určil. Vzhledem k tomu, že pracoval na operačních sálech, docházelo ke zdržování provozu, zvýšené zátěži kolegů a mohlo to představovat, dle mého názoru, i riziko pro pacienty. To samozřejmě přineslo jisté komplikace při příjmu a plánování operací u pacientů. Stát v této otázce rovněž vychází vstříc. V jednom případě respondentka uvedla, že se v nemocnici nachází modlitební místo pro muslimy. Zde však uvádíme, že ve stejné nemocnici se nachází i kaple.

INTEGRACE DO MAJORITNÍ SPOLEČNOSTI

Respondenti charakterizovali integraci muslimů do německé společnosti takto. Stát, popřípadě muslimská obec, zajišťuje bohatý prostor pro praktikování modlitebních a všeobecně náboženských zvyklostí. Ať je to již zmíněná modlitební místnost v nemocnici, která je určena jak pro praktikující muslimy z řad personálu nemocnice,tak pro pacienty. Jsou podporována různá kulturní a náboženská centra v obcích, kde žijí naši respondenti. Jedna respondentka hovořila o pronajaté budově vedle azylového centra, která je určena pro náboženské obřady. Další respondentka hovořila o mešitě, kterou při pátečních modlitbách navštěvuje několik stovek lidí vyznávajících islámskou víru. Dle sdělení respondentů se muslimové striktně drží svých náboženských zvyklostí i v profesním životě, viz příklady půstu a pravidelných modliteb popsané v předešlé kapitole. Na veřejnosti se běžný migrant prezentuje zejména oděvem. Tato odlišnost je patrná u muslimských žen. Dle sdělení většiny respondentů chodí muslimské ženy odívané v šátku, který zahaluje hlavu. R4 - ženy na veřejnosti zahalené a doma normálně odhalené. Dva respondenti dále uvedli, že ženy chodí v tmavém oděvu zahalujícím celé paže a v ,,sukních'', které jsou až na zem. Tento styl oděvu je vidět i u některých členek zdravotnického personálu, pokud se jedná o muslimky. Respondentka uvedla jako zajímavost silnou vazbu turecké menšiny k Turecku. Dle jejích slov i když se jedná o několikátou generaci migrantů, stále se nepovažují za Němce, ale Turky a Němci pohrdají. K tureckým migrantům dále uvedla, že běžně se stává to, že žena přiletí z Turecka, porodí v Německu, na úřadě zařídí vše potřebné, a letí zpět do Turecka. Byl zaznamenán i případ pohrdavého jednání vůči ženám z pozice muslima muže. Jedna respondentka uváděla osobní zkušenost s tím, že muslimští muži nemají pochopení pro styl odívání a chování evropských žen. Výzkumem se nepodařily zachytit informace o tom, že by v obcích probíhaly veřejné modlitby či jiné veřejné náboženské akce, vyjma aktivit ve zmíněných prostorech k těmto obřadům určeným. Na druhou stranu se o těchto praktikách zmiňuje jedna respondentka ve spojitosti s velkými městy jako je Berlín či Mnichov, kde má komunita tisíce členů a je v těchto městech garantována naprostá anonymita, respondentka v minulosti působila i těchto městech. V jedné výpovědi další respondentky byl zjištěn i požadavek migrantů na jejich přesídlení z venkova do města. Byla zmíněna i nedůvěra v evropské zdravotníky ze strany migrantů, což přináší i jisté komplikace při léčbě. V některých školách v Německu byl splněn požadavek muslimských spolků, aby se v těchto zařízeních nepodávalo vepřové maso. Respondenti na položené otázky ve většině případů nedokázali uvést stupeň religiozity u jednotlivých migrantů.

CHARAKTERISTIKA MUSLIMSKÉ RODINY

Muslimskou rodinu charakterizovali respondenti následovně. Jedná se o ryze patriarchální uspořádání, kde rozhoduje vždy muž. Rodina si zakládá na své náboženské identitě a nikterak neomezuje náboženské zvyklosti a aktivity, ba naopak se v rodině zpravidla trvá na dodržování těchto aktivit. Ženy jsou ve většině případů odkázané na život v rodině a na péči o děti. Pokud ženy migrantky vstupují do interakce s okolím, jsou zpravidla doprovázeny mužem či rovnou skupinou mužů, kteří sestávají z řad příbuzných. Byl zjištěn případ, kdy lékař odmítl uspat pacientku před operací,protože měl obavy z reakce příbuzných pacientky. Doktor totiž patřil pravděpodobně do jiné náboženské skupiny,ačkoliv byl rovněž ze Sýrie jako pacientka. Ženy také v některých případech vyžadují ošetření jen od žen lékařek. R2 – Ženy občas požadují ošetření jen od žen. Ženy často dodržují náboženské zvyklosti v odívání, jak je popsáno v předešlé kapitole. Byl zaznamenán jeden případ, kdy se migrant svěřil respondentce, že má jednu ženu, ale pokud by chtěl, tak si může pořídit ženy celkem čtyři, což mu umožňuje islámská víra. Dle sdělení dvou respondentů se muslimští migranti muži dívají na zvyky západních žen ohledně odívání a otevřeného vztahu k mužům s pohrdáním. Rovněž několik respondentů uvedlo, že muslimské rodiny jsou typické vysokou porodností, která činí zpravidla 3 až 4 děti na pár. Vztah muslimů mužů k jejich dětem je, dle jedné respondentky, nezvykle chladný ve srovnání se vztahem otců k dětem v majoritní společnosti. Děti migrantů, dle sdělení tří respondentů, navštěvují vzdělávací zařízeni, dva respondenti vsak upozorňují na skutečnost, že v rodinách se dále komunikuje v rodném jazyce a striktně se drží svých náboženských a kulturních tradic, což může komplikovat integraci do vzdělávacího a společenského prostoru. Jedna respondentka se zmínila o problému, který představují nezletilí migranti přicházející do Německa bez doprovodu rodičů. Dle sdělení jsou náchylnější k radikalizaci ze strany salafistů, kteří jim poskytuji náboženské texty, viz. R1 – Velkým rizikem jsou i děti, mladiství, kteří přijdou do Evropy bez rodičů. Na začátku migrační krize se mluvilo o tom, že na velkých nádražích v Německu postávají salafisté, kteří si tyto děti vytipují, předají jim korán, kde jsou arabsky napsané poznámky, nebo je přímo odvezou neznámo kam. Takové děti jsou snadno zmanipulovatelné. Ženy se drží spíše v komunitě žen z řad muslimských migrantek, čímž jsou sociálně vyloučeny z běžného života. Sice byl zaznamenán případ pohrdavého jednání vůči ženskému zdravotnímu personálu ze strany migrantů mužů, ale respondenti vesměs shodně uvádějí, že s nimi bylo jednáno vždy slušně.

POHLED MAJORITNÍ SPOLEČNOSTI NA MIGRACI Z MUSLIMSKÝCH ZEMÍ

Dle výpovědí dotazovaných respondentů je poměrně složité dozvědět se nějaké názory k tématu migrace od majoritní německé společnosti. Dva respondenti uvedli, že Němci se o daném tématu bojí hovořit ze strachu, že budou osočováni z rasizmu či nacismu. Jedna respondentka dokonce uvádí, že není radno Němce ohledně tohoto tématu nutit k rozhovoru, jelikož je dost možné, že si půjdou stěžovat na tazatele k vedení zdravotnického zařízení a je reálné, díky takovému jednání, přijít o práci. R1 – Němci se o tom vyloženě bojí mluvit. A není radno je do tohoto tématu nutit, může se stát, že vás za vaše názory, otázky, půjdou udat na vedení, že jste rasista. Jako možný důvod tohoto strachu respondentka uvádí možné komplexy historickou minulostí Německa a komplexem z druhé světové války. Jako negativní hodnotí Němci soužití s migranty podle celkem tří respondentů. Němce netěší cesta, kudy se Německo vydalo, ale tyto názory jsou vyslovovány jen v soukromém prostoru, na pracovišti dané téma ,,nahlas' nikdo neřeší. Jeden respondent uvedl, že největší problém pro Němce je přerozdělování migrantů v rámci Německa. R3 – Nejsou nadšení hlavně z přerozdělování utečenců. Nikdo se nikoho neptal, přijedou, postaví ubytovnu a na vsi nebo malém městečku na samotě máte 400 uprchlíků...Už jsou tam a už se o ně nikdo víc nezajímá. Prostě ten systém už nezvládá takový počet lidí umisťovat. Lidi mají někdy oprávněný strach. Jen jedna respondentka hodnotí soužití s migranty pohledem Němců jako bez strachu a předsudků. K tomuto však uvádí, že se v jejím případě jedná o malé městečko, a že v Berlíně a podobných velkých městech je situace jiná. Tři respondenti se shodli na tom, že integrace by v ČR byla ještě problémovější, a to z důvodu, že Němci jsou otevřenější a chápavější k cizincům.

ZÁVISLOST MIGRANTŮ NA SOCIÁLNÍM SYSTÉMU

Několik respondentů uvedlo, že jsou přesvědčeni o tom, že migranti jsou zezačátku plně závislí na sociálních dávkách. Od respondentů bylo dále zjištěno, že ze strany státu či samosprávy dochází k financování rekvalifikačních kurzů, jazykových kurzů či k různým příspěvkům na kulturu a stravu, viz např.: R4 - Jo, mají kurzy a ubytování zadarmo a příspěvky na jídlo. A měsíční podporu. Několika respondenty bylo zmíněno, že problémem je velké množství nevzdělaných lidí, kteří tedy pravděpodobně zůstanou závislí na sociálním systému. Jedna respondentka dokonce uvedla, že některým migrantům může závislost na sociálním systému vyhovovat, protože jsou takto zvyklí žít i ve své domovině, jedná se však jen o její domněnku. V rámci příspěvků ze strany státu bylo zjištěno, že v případě potřeby je plně hrazen tlumočník, například při lékařských konzultacích s pacienty migranty. Jedna respondentka uvádí, že obec nabádá k podpoře migrantů i občany. Byly vydány letáky obsahující výzvy k tomu, aby místní občané pomáhali migrantům s tím, že je budou učit různé základní činnosti R1: Byl to dokument vydaný městem, který vyzýval obyvatele k pomoci migrantům, např. naučte migranta nakupovat v našich obchodech, naučte je jezdit na kole atd. . K tématu sociálních dávek bylo jednou respondentkou sděleno, že je běžnou praxí, že se nahlásí větší počet migrantů do jednoho bytu a pobírají sociální dávky. Fakticky však za tyto dávky žijí v rodných zemích a v bytě se zdržuje jen jedna styčná osoba, jež ostatní vyrozumí, když se mají provádět dopředu hlášené kontroly ze strany sociálních úřadů. Ostatní se následně sjíždějí před plánovanou kontrolou zpět do bytů. Z kladených otázek na dané téma respondenti nedokázali odpovědět na to, jak stát či obce finančně přispívají na náboženské objekty, jako jsou islámská kulturní centra či mešity a jejich personál. Rovněž se nepodařily zjistit podrobnosti o výši financování výstavby a provozu ubytovacích objektů pro migranty.

RIZIKOVÉ OBLASTI SPOJENÉ S MIGRACÍ Z MUSLIMSKÝCH ZEMÍ

K rizikovým oblastem spojeným s migrací z muslimských zemí se respondenti vyjadřovali celkem široce, nicméně ne jednotně. Jinými slovy by se dalo říci, že každý vidí rizika spojená s migrací v něčem jiném. Jedna respondentka uvedla, že jí je známo, že ve městě, kde pracuje, migranti páchají protiprávní jednání, která spočívají v majetkových, ale i násilných delikech, ke kterým často vyjíždějí policejní hlídky. Další respondent rovněž uvedl, že má špatnou zkušenost s muslimskými muži, především z Afghánistánu, kteří popíjejí alkohol na veřejnosti ve skupinách a poté jsou agresivní: R3 – Kriminalita je různá, dle národnosti. V poslední době nemám dobrou zkušenost s Afghánci. Muslimští muži pěkně chlastají a jsou agresivní potom. I přes zákaz pití alkoholu v islámu. Jeden respondent uvedl, že se k danému tématu nemůže vyjádřit, jelikož s protiprávním jednáním migrantů nemá osobní zkušenost. Jedna respondentka poměrně detailně popsala, jakým způsobem migranti zneužívají sociální dávky, viz kapitola výše o nahlášení pobytu a pobírání sociálních dávek, za které migranti žijí v domovských zemích. Dva respondenti uvedli, že se při své lékařské praxi setkali s výskytem onemocnění a zranění, která byla specifická ve vztahu k migrantům. Jedna respondentka v souvislosti s onemocněním poukazovala na studii v německém časopise, která hovořila o propuknutí epidemie svrabu v jednom uprchlickém táboře: R1 – V jednom Německém lékařském časopise vyšla studie pojednávající o řešení epidemie svrabu v jednom německém uprchlickém táboře v roce 2015. V té době přišlo do Německa hodně migrantů zcela chaoticky, aniž by byla zjištěna jejich totožnost, natož zdravotní stav. Musel se objednat speciální lék, pomocí cca 30 překladatelů vysvětlit pro a proti léku a vyzvat migranty k léčbě. Z cca 800 lidí léčbu podstoupila cca polovina, a to proto, že se báli vedlejších účinků, že lékům nevěří. Další respondent uváděl zvýšený výskyt TBC u skupin migrantů. V souvislosti s neinfekčními zdravotními problémy respondentka uvedla, že se setkala s jednou dvojicí migrantů,ani jeden z této dvojice neměl jednu ledvinu. Migranti uvedli, že jim byla ledvina ukradena. Respondentka si však myslí, že darovali ledvinu, aby získali peníze pro pašeráky za cestu do Evropy. Další respondent uvedl, že se setkává často s migranty, kteří mají střelné poranění a poranění od šrapnelů od bomb. Jako další riziko je vnímána případná radikalizace, kterou jsou zasaženi zejména dětští migranti přicházející do Německa bez doprovodu rodičů. Tato radikalizace může, dle respondentky, probíhat jak v mešitách, tak ze strany již zmíněných salafistů, kteří se pohybují na veřejných místech. Tatáž respondentka na jiném místě rozhovoru uvedla, že radikálové jsou příčinou odchodu migrantů ze země původu, nicméně tito radikálové poté přicházejí také do Evropy s migrační vlnou a pokračují ve své činnosti. Další respondent uvádí jako riziko velké množství v budoucnu narozených dětí migrantů, které budou na pokraji chudoby, ale nebudou znát problémy,jež stály za odchodem jejich rodičů z jejich domoviny. Obava jedné respondentky pramení i z rigidního lpění na tradicích a zvyklostech a jejich prosazování ze strany migrantů a naráží na nebezpečí politické korektnosti, která nutí k činění ústupků ze strany majority. Jeden respondent uvádí, že věří v úspěch integrace, ale ten není možný při tak masivním příchodu migrantů do Německa. S problémem velkého množství příchozích se ztotožňuje další respondentka, viz: R4 – Největší problém asi bude, že to tak nepůjde do nekonečna, Evropa to neutáhne. Někteří respondenti také poukázali na skutečnost, že ve velkých městech, jako je například Berlín či Mnichov, je situace ohledně migrantů podstatně horší. V malých městech, kde pracují a žijí naši respondenti, není tak velká anonymita. Zaujaly nás výpovědi respondentů ohledně vztahu migrantů k evropským ženám. Jeden respondent uvedl, že evropské ženy, hlavně s blond vlasy, migranty přitahují. Další respondentka se v souvislosti s tímto zmínila o problémech, které se dějí v zábavních parcích, viz: R4 - centrum – občas se tam chodí kluci imigrantští koupat, poznáš je na první dobrou, mlsně čučí na holky v plavkách, využijí situace ve vodě a otírají se. Ale taky ne všichni, jde o jedince. Rovněž byla ve výpovědích zmíněna jako problémová oblast ztráta iluzí a touha po návratu zpět, která je však znemožněna hrozbou trestu či probíhajícím válečným konfliktem. Na dotaz, zda si respondenti myslí, že by integrace probíhala lépe v České republice, tři respondenti uvedli, že rozhodně ne, jelikož Němci jsou více otevření a k migrantům vstřícnější. Jedna respondentka uvedla, že by integrace probíhala jinak vzhledem k tomu, že Česká republika je menší zemí než Německo a občané jsou zde k migraci a migrantům samotným rezervovanější.

VZTAH MEZY JEDNOTLIVÝMI TÉMATY

Vztah mezi jednotlivými tématy by se dal dle výsledků analýzy popsat následovně: celý integrační proces začíná u jazykové integrace, která je prvním integračním stupněm. Následuje integrace do pracovního trhu a poté celková integrace do společnosti. Na všechny tři oblasti spojené s integrací má velký vliv téma muslimské rodiny, a to z důvodu její uzavřenosti a lpění na tradici, čímž proces integrace silně ovlivňuje. V okamžiku, že se proces integrace nezdaří, či se zdaří jen částečně, může tento nezdar mít za následek dlouhotrvající závislost na sociálním systému. Zmíněná závislost na sociálním systému má poté vyliv na pohled majoritní společnosti na celou migrační politiku. Nezvládnutý proces integrace má za následek řadu rizikových oblastí, které mohou v důsledku vzniknout.

DISKUSE

Z výsledků výzkumu vyplývá, že respondenti jsou přesvědčeni o tom, že do Německa přišlo v poslední době velmi významné množství migrantů, zejména ze Sýrie, Iráku, Afghánistánu a zemí Afriky, což již přestává systém zvládat. Pokud je toto zjištění srovnáno s daty vedenými Eurostatem, lze učinit závěr, že jen v roce 2016 v Německu požádalo o azyl okolo 750 000 osob, z toho nejvíce zastoupenou národností, a to i v roce 2017 jsou Syřané, Iráčané a Afghánci (Eurostat, 2018). Takové množství migrantů, dle názoru výzkumníka, musí extrémně zatěžovat celý azylový systém Spolkové republiky a má výrazný vliv na proces integrace. Příčiny migrace lze spatřovat v případě Afghánistánu, Sýrie a Iráku v probíhajících válečných konfliktech. Nepodařilo se však zjistit, proč si migranti vybrali zrovna Německo.

V procesu jazykové integrace bylo zjištěno, že se respondenti často setkali s absolutní neznalostí německého či anglického jazyka u migrantů. Někteří respondenti však byli toho názoru, že se migranti snaží dorozumět a někteří jistou jazykovou vybaveností disponují. Jde tedy o individuální schopnosti konkrétního jedince. Příčinu výskytu negramotnosti či neznalosti alespoň základů cizích jazyků, kterými jsou zasaženy častěji muslimské ženy, je nutné hledat již ve zdrojových zemích. Na vině bude samo rodinné uspořádání v těchto zemích, kde je žena často odkázána na blízké okolí a udržuje kontakt jen s lidmi ze své rodiny, což jsou vzorce, které, dle výpovědí našich respondentů, migranti přinášejí i do Německa. Dále lze spatřovat příčinu i v úrovni systému vzdělávání zdrojových zemí. V případě zkoumání poznatků z internetového zdroje rozvojového programu spojených národů, lze zjistit, že dle ukazatele HDI (Human development index) v kategorii Vzdělávání, jsou země jako je Afghánistán, Sýrie a Irák značně pod úrovní Německa, viz: (Human development Data, 2018) Jinými slovy, nízká úroveň vzdělávání ve zdrojových zemích je pravděpodobně jednou z příčin toho, že se velká část příchozích migrantů problematicky jazykově integruje do německé společnosti. Nízká úroveň vzdělávání a špatné jazyková integrace má vliv na špatnou integraci do pracovního trhu. Respondenti uvedli, že migranti, kteří přicházející do Německa, jsou zpravidla dlouhodobě nezaměstnaní či ve většině případů vykonávají nekvalifikovanou práci. Nemůže však zůstat bez povšimnutí, že Německo je opravdu solidární ve vztahu k migrantům, a dle sdělení respondentů, se migrantům dopřává různých jazykových, rekvalifikačních a dalších programů, které jsou hrazeny státem či samosprávou. Rovněž je, dle výpovědí respondentů, patrné, že stát či samospráva hradí ubytování, stravu a další kulturní aktivity a pro řadu migrantů tedy není důvod, proč se snažit, co nejrychleji integrovat do pracovního trhu. O problematickém zaměstnávání migrantů hovoří například článek deníku POLITICO, který uvádí, že více než 400 000 uchazečů o azyl bylo zaregistrováno u pracovních agentur, ale práci nalezlo jen 34 000 osob (Kroet, 2016) . Je potřeba připomenout, že respondenti měli i kladné osobní zkušenosti s kolegy ze svého zaměstnání. Není však evidentní, že by se jednalo o lidi přicházející v poslední době v rámci migrační krize.

Jako nejsložitější oblast možné integrace migrantů z muslimských zemí se jeví integrace do společenského prostředí. Tato integrace je komplikována zejména uzavřeností a sociálním odloučením muslimských žen od majoritní společnosti. Z velké části jsou tyto ženy poté odkázány na prostředí své rodiny a dětí. Muslimská rodina se, dle zjištěných skutečností, jeví jako ryze patriarchální a o většině věcí rozhoduje muž. Největším problémem se v této kategorii projevilo doslova rigidní dodržování náboženských zvyklostí, kterými jsou zejména držení půstu v postním měsíci ramadánu či pravidelná pětidenní modlitba. Dodržování těchto náboženských praktik způsobuje komplikace při výkonu povolání. O potřebě muslima dodržovat pět základních pilířů islámské víry hovoří např.: (ABDALATI, 2010). Rovněž byla zjištěna silná vazba migrantů na domovské země, což je doménou zejména migrantů z Turecka. Tento aspekt může také výrazně ovlivňovat případný proces integrace.

Velký počet příchozích migrantů, kteří se obtížně integrují jak jazykově, tak do pracovního trhu a jsou závislí na sociálním systému, neblaze působí na část majoritní německé společnosti, která začíná projevovat jistou nevoli s otevřenou migrační politikou, což se projevilo i v posledních Německých volbách, kde zaznamenala pozitivní výsledek strana AfD, která se vymezuje proti této otevřené politice (ČTK, 2017).

Dle některých našich respondentů je s migranty spojena zvýšená kriminalita, která se projevuje majetkovou i násilnou trestnou činností. Rovněž jsou zaznamenány šarvátky a napadení v důsledku nadměrného požívání alkoholu. Jedna respondentka uvedla i případy otírání se a osahávání děvčat a žen ze strany migrantů ve vodním zábavném centru, toto jednání by se tedy dalo rovněž kvalifikovat jako protiprávní. Zde uvádíme, že o problému sexuálního obtěžování žen ze strany migrantů bylo v médiích široce hovořeno i v souvislosti se známou Silvestrovskou nocí z přelomu roku 2015/2016. Dalším rizikem se jeví i výskyt specifických onemocnění, jakými jsou svrab či TBC, což uvedli dva respondenti.

Na závěr diskuse výsledků lze konstatovat, že se v rizikových oblastech spojených s migrací z muslimských zemí nepodařilo od respondentů zjistit, jaký mají muslimští migranti vztah k islámskému právu a jak toto právo aplikují v rodinných a majetkových otázkách uvnitř své komunity. Bylo zjištěno, že naši respondenti nemají v obcích, kde působí, žádnou zkušenost se vznikajícími vyloučenými lokalitami tedy tzv. NO GO zónami, což je zapříčiněno pravděpodobně tím, že respondenti působí v malých obcích. Vztah k terorizmu byl negativní a byl migranty odsuzován.

ZÁVĚR

Závěrem lze konstatovat, že se touto studií podařil celkem podrobně popsat proces probíhající integrace migrantů, kteří přicházejí do Německa z prostředí, které je kulturně, hospodářsky a nábožensky výrazně odlišné. Tento proces byl popisován respondenty, kteří se pohybují v rezortu zdravotnictví a přicházejí v Německu do časté interakce s migranty vyznávajícími islámskou víru. Zmapování a popsání procesu integrace tak velkého množství migrantů, a to i s možnými riziky, bylo učiněno zejména proto, aby si každý pracovník v pomáhající profesi, tedy již zmínění zaměstnanci zdravotnického rezortu, ale i pracovníci v oblasti sociálních služeb a v neposlední řadě členové bezpečnostních sborů, dokázali představit, jaké může masová migrace z výrazně odlišných kultur představovat komplikace v případě, že by v budoucnu zasáhla Českou republiku. Je potřeba si uvědomit, že v případě masové migrace ze zemí jakými jsou například Sýrie, Afghánistán nebo jiné tak výrazně odlišné lokality, budou právě zdravotníci, sociální pracovníci či vojáci a policisté prvními, kdo přijdou do kontaktu s těmito nově příchozími lidmi. Česká republika naštěstí s tak masovou migrací nemá žádné zkušenosti a lidé ve zdravotnických, sociálních a bezpečnostních profesích dosud v masivnějším měřítku nepřišli do kontaktu s migranty z tak odlišného prostředí. To však neznamená, že se situace nemůže v budoucnu změnit. Tato studie by tedy mohla posloužit zejména k představě o tom, jak tito migranti jednají, jak se chovají a jak se dokáží integrovat, což je vlastně podstatou celé práce.

Na úplný závěr je potřeba uvést, že tato studie byla dokončována v měsíci dubnu roku 2018, tedy v době, kdy se začal vyostřovat vztah mezi západními zeměmi v čele s USA, Velkou Británií a Francií na jedné straně a Syrskou arabskou republikou, Íránskou islámskou republikou a Ruskou federací na straně druhé v důsledku vojenských operací v Syrské arabské republice. Pravděpodobnost, že by se opakovala migrační krize z roku 2015, kdy do Evropy přišlo skoro 1.5 milionu lidí, je v současné době poměrně vysoká, a pokud dojde k eskalaci konfliktu v Syrské arabské republice, tak téměř jistá. V takovém případě je potřeba znát specifika v jednání a chování migrantů, kteří by v lepším případě přes Českou republiku jen prošli, a v horším případě by se zde i chtěli v masovém měřítku usazovat, na což dle našeho názoru ČR není vůbec připravena.

Autor: Mgr. Tomáš Cvrček
Autor se o problematiku migrace zajímá již řadu let zejména v rámci vysokoškolského studia. S problematikou migrace je autor konfrontován rovněž při profesní praxi, která je zaměřena do bezpečnostní oblasti.

Zoznam bibliografických odkazov

ʿABD AL-ʿĀTĪ, Ḥammūda. Zaostřeno na islám. Nové, přeprac. a opr. vyd. Přeložil Bob HÝSEK. V Praze: Ústředí muslimských obcí, 2010. ISBN 978-80-904373-6-4.

Asylum statistics [online] EUROSTAT [cit.2018-11-04] dostupné na internetu: http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Asylum...

ČTK, Volby v Německu vyhrála Merkelová s CDU. Slaví i krajně pravicová AfD [online]. IDNES [cit. 2018-20-04] dostupné na internetu: https://zpravy.idnes.cz/vysledky-nemecke-parlamentni-volby-2017-merkelov...

HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-485-4.

Human Development Data [online] UNITED NATIONS DEVELOPMENT PROGRAMME [cit. 2018-09-04] dostupné na internetu: http://hdr.undp.org/en/data

KROET, Cinthia. Most migrants in Germany fail to get jobs [online]. POLITICO [cit. 2018-10-04] dostupné na internetu: https://www.politico.eu/article/most-germany-migrants-fail-to-get-jobs-u...

SARTORI, Giovanni. Pluralismus, multikulturalismus a přistěhovalci: esej o multietnické společnosti. 2. vyd. v českém jazyce. Přeložil Karolina KŘÍŽOVÁ. Praha: Dokořán, 2011. PNK. ISBN 978-80-7363-380-6.

STRAUSS, Anselm L. a Juliet CORBIN. Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie. Brno: Sdružení Podané ruce, 1999. SCAN. ISBN 80-85834-60-x.