Aspects of morality in the home nursing care

Abstrakt: Príspevok je zameraný na mravnosť akú takú, pričom sa pozornosť upriamuje na praktické využitie mravnosti v medziľudských vzťahoch v domácom prostredí. Čo sa naozaj skrýva v nás. Vieme aplikovať etické princípy v praktickom živote a riadime sa nimi? Dostať teóriu do praxe je zložité. Ak chceme naplniť a obohatiť našu prácu okrem vysokej odbornosti aj o človečinu, musíme sa sami neustále zdokonaľovať v konaní dobra.
Kľúčové slova: Etika, mravnosť, domáce prostredie, sestra, pacient, ľudia.

Abstract: Contribution focuses on morality as such and aims to practical use of morality in interpersonal relationship at domestic environment. What is really hidden inside us? Are we able to use ethical principles in everyday life and do we really conform to this rules?
Put the theory in practice is sometimes very complicated. If we want to fulfill and enrich our work besides a high proficiency also with humanity, we have to constantly improve ourselves in doing the common good.
Key words: Ethics, morality, domestic environment, nursing sister, patient, people.

Dying and Death from the Multicultural Perspective – Options for Social Healthcare Work

Abstrakt: Autorka se zabývá tématikou umírání a smrti, kterou zasazuje do kulturního kontextu klientů, pocházejících z různých kultur a vyznávajících různá náboženství. Náboženství vnímá jako součást kultury. Téměř všechny náboženské skupiny věří, že život po smrti existuje. Různí se však v pohledu, kdy tento posmrtný život začíná a jak probíhá. Také specifické etnické skupiny mají odlišný pohled na umírání a smrt. Cílem tohoto příspěvku není předložit zde úplný přehled kulturních a náboženských potřeb umírajících klientů, ale snaha o vhled do této rozsáhlé a náročné problematiky.
Sestra, stejně tak zdravotně sociální pracovník by tyto potřeby měli znát, mají-li kvalifikovaně pečovat o umírajícího nemocného. Měli by vytvořit podmínky pro důstojné umírání, což mimo jiné znamená respektovat odlišnosti svých klientů, byť se jim některá kulturní a náboženská specifika mohou jevit sebebizarnější. Hospicová péče nepřísluší jen hospicům, ale měla by být kvalifikovaně poskytována všem umírajícím nemocným, tedy i těm, kteří konec života prožívají v nemocnici nebo ve svém vlastním sociálním prostředí.
Klíčová slova: Umírání, smrt, kulturní potřeby, spirituální potřeby, náboženství, víra.

Abstract: The author deals with the topic of dying and death, which she sets in the cultural context of clients coming from various cultural backgrounds and who practice various religions. She perceives religion as part of a culture. Almost all religious groups believe that there is life after death. However, they have varying opinions about when this after-life begins and how it continues. Also, specific ethnic groups have different views about the process of dying and the death itself. The goal of the article is not to present a complete overview of cultural and religious needs of dying clients, but to present some insights into this broad and challenging issue. A nurse as well as a social worker (social healthcare worker) should possess knowledge about such issues, if they are supposed to take a professional care of a sick and dying person. They should be able to create conditions for dignified dying, which among other things means respecting the clients’ diversity even when some of the cultural and religious specifics may appear to them as the most bizarre. Hospice type of care does not belong only to the hospice facilities. Rather, it should be expertly provided to all dying patients, including those who spend the last days of their lives in a hospital or in their own social environment.
Key words: Dying, death, cultural needs, spiritual needs, religion, faith.

Burnout syndrom, čili syndrom vyhoření, je proces, který vzniká u některých osob dlouhodobě angažovaně a intenzivně pracujících s lidmi, nejčastěji v tzv. pomáhajících profesích. Projevuje se na úrovni fyzické, psychické i sociální. Základní charakteristikou je naprosté vyčerpání sil pracovníka spojené s emoční únavou, pocity beznaděje a ztráty energie, podrážděnost.
Lidé trpící burnout syndromem mají pocit, že za náročnou práci nejsou dostatečně odměněni, a to nejen finančně – chybí jim lidské ocenění. Jsou unavení, mohou propadat úzkostným či depresivním stavům, cítí, že nemohou dále pomáhat ostatním.
Paradoxně syndrom vyhoření není závislý na věku, inteligenci, vzdělání, délce praxe, ani době, po kterou je práce vykonávána. Dokonce ani předpoklad, že daleko častěji se burnout syndrom týká žen, se nepotvrdil (Kupka, 2008). Nejnovější pohledy poukazují navíc na to, že burnout syndrom se nemusí objevovat pouze v tzv. pomáhajících profesích, ale i u dalších zaměstnaneckých kategorií (advokáti, úředníci, sportovci, umělci), a že se dokonce objevuje i v kategoriích nezaměstnaných (Křivohlavý, 1998).

Multiple disability as a social problem
Abstrakt: Príspevok sa zaoberá problematikou osôb s viacnásobným postihnutím z hľadiska ich integrácie a komplexnej rehabilitácie v spoločnosti. V príspevku autori opisujú viacnásobné postihnutie ako komplikovaný jav s nutnosťou multidisciplilnárneho prístupu.
Kľúčové slová: viacnásobné postihnutie, hluchoslepota, integrácia, rehabilitácia, špeciálna pedagogika, sociálne služby

Abstract: An article deals with problems of multiple disability handicap persons in light of their integration and complex rehabilitation in the society. Authors of the article describe multiple disability as a complitaced case with necessary of multidicsiplinary access.
Key words: multiple disability, deaf-blindness, integration, rehabilitation, special education, social services

Už na civilní službě v Hospici Anežky České v Červeném Kostelci se dostal kněz Mgr. Václav Tomiczek, farář v beskydské Čeladné, ke službě nemocným. Civilní službu absolvoval už po studiích jako jáhen a asi 10 měsíců jako kněz, přesto v pozici ošetřovatele u lůžka, což považuje za velmi cennou zkušenost z praxe. V současné době dochází už více než dva roky do zdravotnického zařízení Gaudium ve Frýdku-Místku a také spolupracuje s Hospicem sv. Lukáše v Ostravě, kde se rovněž věnuje duchovnímu vedení personálu v podobě katechezí a duchovních obnov. Zároveň studuje doktorské studium pastorální teologie na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde se specializuje na obor pastorační péče o nemocné a příbuzná témata.

Důstojné umírání, smrt a truchlení jsou hlavním motivem portálu Umírání.cz, který je v prostředí českého internetu zcela výjimečným projektem. Na jednom místě nabízí odbornou i laickou pomoc a útěchu všem, kteří umírají nebo jim někdo umírá, stejně jako odborníkům, kteří s umírajícími a jejich rodinami pracují, i studentům. Hojné pozitivní reakce na stránkách portálu ukazují, že se jedná o službu důležitou a využívanou.

V hospici naplňujeme představy lidí o důstojném umírání. „Všichni to děláme s pocitem, že pracujeme pro něco dobrého,“ říká o práci celého kolektivu Mgr. Hana Margoldová, sociální pracovnice lůžkového hospice v Hospici svaté Alžběty v Brně. Původně pracovala jako zdravotní sestra v nemocnici, ale shodou okolností se dostala do hospice, kde působí již druhým rokem.

Prednáška odznela na III. Medzinárodnom hospicovom seminári, ktorý sa konal 5.a 6.11.2009 v Bardejove.

Život patrí k smrti, smrť k životu, narodením zomierame, tak ako je začiatok je aj koniec a takto by som mohla písať ďalej, až kým by sme neprišli k trom slovám, ktoré charakterizujú ľudský pobyt na tomto svete. A to sú: