Tracking graduates of secondary vocational schools as a tool for evaluating the quality of education

Abstrakt: Hodnocení spokojenosti absolventů se školou a kvalitou poskytovaného vzdělávání představuje klíčový nástroj řízení kvality ve vzdělávacím systému. Pravidelné sledování absolventů umožňuje identifikovat nesoulad mezi vzděláváním a požadavky trhu práce, a zároveň poskytuje cennou zpětnou vazbu vedení škol. Tento článek se zaměřuje na analýzu spokojenosti absolventů středních odborných škol s ohledem na kvalitu vzdělání, jeho přínos pro další studium i profesní uplatnění. Šetření bylo realizováno smíšenou metodou na vybrané škole, přičemž výsledky byly porovnány s daty publikovanými v odborné literatuře z roku 2021. Na základě analýzy jsou formulována doporučení pro zlepšení kvality školního vzdělávání a jeho relevance vůči požadavkům praxe.
Klíčová slova: absolventi, kvalita vzdělávání, spokojenost, trasování, střední škola

Abstract: Evaluation of graduates' satisfaction with school and the quality of education provided represents a key tool for quality management in the educational system. Regular graduate tracking enables the identification of discrepancies between education and labor market demands while providing valuable feedback to school management. This article focuses on analyzing the satisfaction of secondary vocational school graduates concerning the quality of education, its contribution to further studies, and professional application. The survey was conducted using a mixed-method approach at a selected school, and the results were compared with data published in academic literature from 2021. Based on the analysis, recommendations are formulated to improve the quality of school education and its relevance to practical requirements.
Key words: graduates, quality of education, satisfaction, tracking, secondary school

Úvod a východiska

Výběr vzdělávací instituce představuje pro žáky a jejich rodiče klíčový krok, který ovlivňuje budoucí kariérní směřování. Faktory rozhodující o volbě školy zahrnují nejen zájmy a schopnosti žáka, ale také vlivy okolí, například přání rodičů, blízkost školy k bydlišti, doporučení přátel nebo kvalita a prestiž školy. Jedním z aspektů, který může ovlivnit výběr školy, je hodnocení úspěšnosti absolventů na pracovním trhu. Systematické sledování kariér absolventů – známé jako sledování nebo trasování absolventů – poskytuje vzdělávacím institucím zpětnou vazbu, která je klíčová pro zlepšování kvality vzdělávacích programů a jejich přizpůsobení požadavkům trhu práce (DZS, 2022). Rovněž je to problematika, která je součástí strategického managementu školy a vypovídá o celé řadě aspektů a procesů odehrávajících se v moderní škole. Monitoring a práce s absolventy také vypovídá o kvalitě a řízení pedagogického procesu (Veteška, Svobodová, 2022 a Svobodová, Kursch a Veteška, 2022). Spokojeností žáků škol využívajících systémy řízení kvality v českém prostředí se zabýval výzkum Lišky a Vetešky (2021).

V České republice i na evropské úrovni je sledování absolventů vnímáno jako důležitý nástroj pro zkvalitnění vzdělávací politiky. Národní pedagogický institut ČR realizuje dlouhodobá dotazníková šetření, jejichž cílem je zmapovat kariérní dráhy absolventů a identifikovat jejich úspěšnost na pracovním trhu (DZS, 2022). Současně jsou k dispozici doporučení Rady EU z let 2012, 2017 a 2020, která zdůrazňují význam sběru dat o zaměstnanosti a spokojenosti absolventů jako podkladu pro tvorbu vzdělávacích politik a úpravu vzdělávacích programů (Doporučení Rady EU, 2012; 2017; 2020).

Cílem sledování absolventů je nejen získání údajů o míře jejich zaměstnanosti, ale také zjištění souladu mezi dosaženým vzděláním a jejich pracovním uplatněním. Tento proces zahrnuje analýzu kompetencí a dovedností, které jsou pro zaměstnavatele klíčové. To umožňuje školám pružně přizpůsobit obsah vzdělávání aktuálním požadavkům trhu práce a identifikovat slabiny, například nedostatečné praktické zkušenosti žáků nebo zastaralé vzdělávací programy.
Data získaná ze sledování absolventů přinášejí přínosy na několika úrovních. Pro školy jsou cenným nástrojem k identifikaci oblastí pro zlepšení a posílení relevance vzdělávacích programů (Veteška, Svobodová, 2022). Pro žáky a jejich rodiče poskytují důležité informace pro rozhodování o volbě školy. Na systémové úrovni tato data přispívají ke strategickému plánování vzdělávací politiky, podpoře zaměstnanosti a adaptaci na měnící se požadavky trhu práce (Doporučení Rady EU, 2020).

Metodologie

Sledování absolventů bylo realizováno na střední odborné škole v Praze, která je považována za příklad dobré praxe v oblasti vzdělávání a péče o žáky. Cílem studie bylo zhodnotit spokojenost absolventů s kvalitou výuky, přístupem vyučujících a kvalitou školního prostředí, přičemž zvláštní pozornost byla věnována přínosu zahraničních mobilit pro další profesní a studijní uplatnění. Výsledky měly poskytnout podklady pro vedení školy s ohledem na její další rozvoj a přispět k informovanosti potenciálních uchazečů.

Do výzkumu se zapojilo 192 absolventů školy, kteří ji ukončili v letech 2015 až 2022. Dotazníkové šetření probíhalo od 2. do 20. listopadu 2022, přičemž bylo realizováno elektronicky prostřednictvím platformy Microsoft Forms. Návratnost byla podpořena zapojením bývalých třídních učitelů, kteří plošně oslovovali respondenty, a volbou termínu výzkumu mimo zkouškové období vysokých škol. Dotazník obsahoval 37 otázek, včetně pěti otevřených, a zaměřoval se na oblasti spokojenosti s kvalitou výuky, školního klimatu a využití získaného vzdělání v dalším studiu či zaměstnání. Pro zajištění validity byl dotazník otestován na vzorku pěti absolventů a upraven na základě jejich zpětné vazby.

Analýza dat probíhala za využití softwaru Microsoft Excel. Uzavřené otázky byly hodnoceny na čtyřbodové škále od "rozhodně nesouhlasím" po "rozhodně souhlasím" a byly analyzovány s ohledem na průměrné hodnoty, medián a směrodatnou odchylku. Otevřené otázky byly zpracovány metodou kódování dle principů zakotvené teorie, přičemž odpovědi byly rozděleny do kategorií dle četnosti výskytu. Výsledky byly rovněž srovnány s daty z předchozích let 2018–2020, které byly publikovány ve sborníku Vzdělávání dospělých 2021 (Liška, Nazarov, 2022).

Výběr školy pro šetření vycházel z několika kritérií, včetně její velikosti (přes 900 žáků), kvality vzdělávání, mezinárodní certifikace, materiálního vybavení a zapojení do programu Erasmus+. Škola je dlouhodobě oceňována Českou školní inspekcí za vysokou kvalitu výuky, přátelské klima a propojení teoretické výuky s praxí. Z analýzy dat plyne, že absolventi této školy nejčastěji pokračují ve studiu na vysokých školách zaměřených na právo, ekonomii nebo humanitní obory.

Výsledky

Získané výsledky naznačují vysokou spokojenost absolventů s kvalitou výuky, vstřícností vyučujících a školního prostředí, přičemž zahraniční mobility byly hodnoceny jako významný přínos pro profesní i osobnostní rozvoj. Analýza dat ukazuje, že většina absolventů se uplatňuje v oboru nebo navazujícím studiu, což svědčí o efektivitě poskytovaného vzdělávání. Výzkum rovněž identifikoval některé oblasti, ve kterých by mohla škola dále zlepšit své služby, například v oblasti propojení absolventů se současnými žáky.

Ukázalo se, že výběr školy je pro žáky složitým a komplexním procesem, který zahrnuje několik důležitých faktorů. Mnoho respondentů zdůrazňuje význam zajímavých, jedinečných a relevantních vzdělávacích programů, které mohou být rozhodujícím faktorem při volbě školy. Tento aspekt má velký přesah, protože nabídka originálních a atraktivních oborů může zvýšit konkurenceschopnost škol, což vyžaduje pravidelnou revizi vzdělávacích programů a jejich přizpůsobení aktuálním trendům na trhu práce.

Důležitou roli hraje i kvalita jazykového vzdělávání, která patří k hlavním faktorům při výběru školy a následnému uplatnění na trhu práce. Programy jako Erasmus+ a zahraniční stáže tuto důležitost dále zvýrazňují, protože jazyková vybavenost se v globalizovaném světě stává nezbytností. Mnozí respondenti uvedli, že praktická výuka v kombinaci se zahraničními pobyty jim pomohla při hledání zaměstnání a dalším studiu. Školy by měly tyto příležitosti systematicky rozšiřovat a více zpřístupňovat, protože zvyšují atraktivitu školy a zlepšují uplatnitelnost absolventů.

K tomu přispívá i pozitivní klima a prostředí školy, které zahrnuje jak přístup učitelů, tak moderní vybavení. To vše je klíčové pro motivaci žáků a jejich celkovou spokojenost se studiem, což se následně odráží ve studijních výsledcích a prestiži školy. Výběr školy je tedy výsledkem propojení několika faktorů, které se vzájemně ovlivňují, jako je kvalita oborů, výuka, dostupnost školy a prestiž instituce.

Z výsledků šetření vyplynulo několik zajímavých poznatků a doporučení, které mají zobecnitelný charakter a lze je aplikovat na širší vzdělávací kontext. Potvrdilo se, že bezpečné a příjemné školní prostředí je klíčovým faktorem pro celkovou spokojenost žáků. Nejlépe hodnoceným faktorem bylo tvrzení „Na SOŠ jsem se cítil/a bezpečně“, což potvrzuje, že psychologické a fyzické bezpečí žáků je nezbytné pro pozitivní hodnocení školy. Školy by měly klást důraz nejen na kvalitu výuky, ale také na vytváření bezpečného a podporujícího prostředí pro žáky. Kvalita výuky jako celek byla hodnocena pozitivně, avšak některé její aspekty, například možnost samostatného rozvoje žáků, byly hodnoceny méně příznivě.

Nedostatek prostoru pro samostatné myšlení a plnění úkolů může být vnímán jako slabina, a proto by pedagogové měli zajistit rovnováhu mezi strukturovanou výukou a podporou samostatnosti žáků. V oblasti zahraničních mobilit byl faktor „Vliv zahraničních mobilit“ hodnocen méně pozitivně, což může souviset s rozdílnou kvalitou stáží či podmínkami v zahraničí. Školy by měly lépe komunikovat očekávání a možnosti zahraničních pobytů, zajistit kvalitní přípravu a vybírat stáže, které mají přímý přínos pro profesní rozvoj žáků.

Důležitým aspektem pro kvalitu výzkumu je také jasnost formulace otázek, což se, i přes pilotáž dotazníku, projevilo v některých nejednoznačných formulacích otázek. Problémem byl také pokles hodnocení kvality vyučujících ve srovnání s předchozími lety. Rozdíly v hodnocení některých aspektů výuky ukazují na rozmanité zkušenosti žáků se stejnými faktory. Například u otázky zájmu vyučujících o profesní rozvoj žáků byla zjištěna vysoká směrodatná odchylka. Školy by měly usilovat o zajištění konzistentní kvality výuky napříč různými třídami a ročníky.

I přes poklesy v dílčích oblastech, jako je kvalita výuky, zůstává celková spokojenost žáků na sledované škole stabilní. To naznačuje, že celková spokojenost je ovlivněna kombinací více faktorů, jako jsou klima školy, podpora učitelů a kvalita výuky. Dlouhodobé sledování dat z výzkumů umožňuje identifikovat trendy a dlouhodobé problémy, jako je klesající kvalita vyučujících, což je klíčové pro strategické plánování a zlepšování školního prostředí.

Diskuze

Na základě diskuze výsledků lze vyvodit několik závěrů, které mají širší aplikovatelnost ve vzdělávacím systému. Trasování absolventů a sledování jejich spokojenosti se školou představuje užitečný nástroj pro školní management, který pomáhá identifikovat oblasti pro zlepšení výuky a školního prostředí. Tento nástroj může sloužit k monitorování dlouhodobých výsledků a k přizpůsobení vzdělávacího procesu aktuálním potřebám trhu práce. Spokojenost žáků (a absolventů) je klíčovým ukazatelem kvality vzdělávacího procesu.

Různé aspekty, jako kvalita výuky, přístup učitelů, školní klima a zahraniční stáže, ovlivňují celkový dojem žáků ze školy a mohou mít přímý vliv na jejich budoucí rozhodnutí, ať už jde o profesní dráhu, pokračování ve studiu nebo osobní rozvoj. Kvalita vyučujících má zásadní vliv na spokojenost žáků a celkovou úspěšnost vzdělávání. Vhodné školení a pravidelná evaluace učitelů mohou zlepšit výuku a podpořit rozvoj žáků.

Pokud je kvalita výuky hodnocena jako nedostatečná, je nutné zaměřit se na profesní rozvoj pedagogů a jejich přípravu na výuku. Bezpečné, podporující a motivující školní prostředí je klíčovým faktorem pro zajištění spokojenosti žáků. Když se žáci cítí v bezpečí a mají pozitivní vztah k prostředí školy, zvyšuje to jejich celkovou spokojenost, což je důležitý indikátor kvality školního prostředí.

Na základě výsledků výzkumu je doporučeno zaměřit se na několik klíčových oblastí, které mohou výrazně zlepšit kvalitu vzdělávání:

• Větší důraz na kvalitu vyučujících a jejich neustálý profesní rozvoj.
• Pravidelné trasování absolventů a srovnání meziročních výsledků pro sledování trendů.
• Podpora rozvoje žáků nejen ve vzdělávacím, ale i profesním kontextu, což může pomoci při jejich budoucí kariéře.

Závěr

Sledování absolventů škol a jejich spokojenosti se školou umožňuje identifikovat oblasti pro zlepšení výuky a školního prostředí. Tento proces může také pomoci monitorovat dlouhodobé výsledky a přizpůsobit vzdělávací proces aktuálním potřebám trhu práce. Spokojenost žáků, jak během studia, tak po absolvování, je klíčovým ukazatelem kvality vzdělávacího procesu.

Faktory jako kvalita výuky, přístup učitelů, školní klima a zahraniční stáže ovlivňují celkový dojem žáků a mohou mít přímý vliv na jejich rozhodování o profesní dráze, dalším studiu či osobním rozvoji. Vysoká kvalita vyučujících je zásadní pro spokojenost žáků a úspěšnost vzdělávání, a proto je nutné zaměřit se na profesní rozvoj učitelů a jejich pravidelnou evaluaci. Kvalitní školní klima, které je bezpečné, podporující a motivující, výrazně přispívá k celkové spokojenosti žáků a je důležitým indikátorem kvality školy.

Pro přesnější a spolehlivější výsledky je důležité zajistit větší reprezentativnost vzorku a jasnost otázek. Důsledné meziroční sledování výsledků výzkumu a srovnávání trendů poskytuje školám cenné informace pro strategické řízení a včasné rozpoznání problémů, což usnadňuje přijetí vhodných opatření pro zlepšení vzdělávacího procesu. Zahraniční mobility a stáže mají významný vliv na profesní rozvoj absolventů. Ačkoli jejich hodnocení může být ovlivněno konkrétními podmínkami v destinaci, přínos pro kariérní rozvoj je nesporný.

Školy by měly vytvářet příležitosti pro zahraniční zkušenosti, přičemž je kladeno důraz na kvalitní přípravu a výběr vhodných destinací. Na základě výsledků výzkumu se doporučuje zaměřit se na zlepšení kvality vyučujících, pravidelné trasování absolventů, meziroční srovnání výsledků a podporu rozvoje žáků ve vzdělávacím i profesním kontextu.

Autoři:
PhDr. Roman Liška, Ph.D.
Mgr. Džalal Nazarov
Katedra andragogiky a managementu vzdělávání
Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy
Česká republika

Tento text vznikl v rámci programu Cooperatio (Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2022-2026), vědní oblasti Vzdělávání a pedagogika (GEED).

Seznam použitých informačních zdrojů

Absolvent jako zrcadlo odborné školy, 2022. Online. Dostupné z: https://www.dzs.cz/statistiky/absolvent-jako-zrcadlo-odborne-skoly. [cit. 2024-07-10].

Doporučení rady ze dne 20. listopadu 2012, 2012. Online. Dostupné z: https://education.ec.europa.eu/cs/focus-topics/improving-quality/inclusi... [cit. 2024-07-10].

Doporučení rady ze dne 20. listopadu 2017, 2017. Online. Dostupné z: Https://eur-lex.europa.eu.. [cit. 2024-07-10].

Doporučení rady ze dne 24. listopadu 2020, 2020. Online. Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX:32020H1202(01). [cit. 2024-07-10].

LIŠKA, R. & NAZAROV, D. Adult Education 2021 – In Diverse Learning Environments. In Adult Education 2021 – In Diverse Learning Environments. Praha: Česká andragogická společnost, 2022, p. 378. ISBN 978-80-908330-0-5.

LIŠKA, R. & J. VETEŠKA. Komparace spokojenosti žáků škol využívajících systémy řízení kvality s žáky běžných škol. E-Pedagogium, 2021, 21(3):20-41. DOI: 10.5507/epd.2021.027.

SVOBODOVÁ, Z., KURSCH, M. & VETEŠKA, J. Virtual Co-Teaching in Primary School – A Case Study. In Adult Education 2021 – in diverse learning environments: proceedings of the 11th International Adult Education Conference: 14-15 December 2021 Prague, Czech Republic. Prague: Czech Andragogy Society, 2022, s. 13-31. ISBN 978-80-908330-0-5.

VETEŠKA, J., SVOBODOVÁ, Z. a M. TURECKIOVÁ. Školský management – konceptualizace a klíčové oblasti oboru. Praha: Pedagogická fakulta, Univerzita Karlova, 2022. 124 s. ISBN 978-80-7603-348-1.