Abstrakt:
Úvod: Čoraz väčšia pozornosť sa v súčasnosti venuje výskytu a prevencii syndrómu vyhorenia nielen u dospelých ale tiež u študentov. Štúdium, hoci nie je prácou v klasickom zmysle, takisto vyžaduje pravidelnú účasť na povinných aktivitách a je tiež prítomný výrazný tlak na kvalitu výsledkov. Osobnostné charakteristiky ako sebahodnotenie a „sense of coherence“(zmysel pre integritu) môžu byť dôležitými faktormi ovplyvňujúcimi individuálne schopnosti zvládnuť vyhorenie. Skúmali sme vzťah medzi spomínanými faktormi u univerzitných študentov pomáhajúcich profesií.
Metódy: Výskumu sa zúčastnilo 75 univerzitných študentov: 48 študentov psychológie (priemerný vek 21,1±3,3; 29 % mužov) a 27 študentov ošetrovateľstva a verejného zdravotníctva (19,8±1,7; všetko ženy). Na meranie úrovne syndrómu vyhorenia sa použila Škála syndrómu vyhorenia v škole (SBI); ďalej sa použili Antonovského škála SOC - škála zmyslu pre integritu a Rosenbergova škála sebaúcty (RSS). Na štatistické spracovanie údajov sa použila lineárna regresia.
Výsledky: Do lineárneho regresného modelu boli zaradené vek a rod ako možné intervenujúce premenné, hladina sebaúcty (RSS) a zmysel pre integritu ako možné prediktory, a hladina syndrómu vyhorenia (SBI) ako závislá premenná. Syndróm vyhorenia bol signifikantne predikovaný len úrovňou zmyslu pre integritu (β= -0.35; 95% CI: -0.45,-0.32), avšak nie sebaúctou (β= -0.05; 95% CI: -0.65,0.46).
Závery: Je pravdepodobné, že copingové stratégie využívané pre plnení študijných povinností budú významne súvisieť so stratégiami používanými neskôr v práci, a teda zlepšovanie zručností zvládania stresu u študentov je užitočné v prevencii neskoršieho výskytu syndrómu vyhorenia.
Kľúčové slová: syndróm vyhorenia, sebaúcta, zmysel pre integritu (sense of coherence), študenti pomáhajúcich profesií.
Poďakovanie: Výskum bol podporený Vedeckou grantovou agentúrou MŠ SR a SAV na základe projektu č. VEGA-1/0232/10.

Abstract:
Background: Research is recently focusing on prevalence of the burnout syndrome not only among adults, but also among students; despite of the fact that study is not a real work; it requires regular mandatory structured activities and expected achievement. Personality characteristics, such as self-evaluation and sense of coherence might be important factors influencing the individual abilities to cope with the burnout. We examined the relationship between mentioned factors among university students of helping professions.
Methods: 75 university students were included: 48 psychology students (mean age 21.1±3.3;29.8 % of males), and 27 students of nursing and public health (19.8±1.7;all females). SBI (School Burnout Inventory) was used for assessing the burnout levels and SOC (Sense of Coherence questionnaire) was also employed. Linear regression models were used.
Results: After controlling for the effect of age and gender; burnout syndrome was significantly predicted only by sense of coherence (β= -0.35; 95 % CI: -0.45,-0.32), but not by self-esteem (β= -0.05; 95% CI: -0.65,0.46).
Conclusions: It is probable, that strategies of coping with study requirements will be significantly associated with the coping strategies later applied at work; and thus improving stress managing competences among students will be useful in prevention of later burnout syndrome onset.
Key words: burnout syndrome, self-esteem, sense of coherence, students of helping professions.
Acknowledgement: This work was supported by the VEGA research grant agency under Contact No. VEGA- 1/0232/10.

Abstrakt: Problematika stáří a stárnutí je v současné době velmi diskutovaným tématem. Zjevnou příčinou na zviditelnění této otázky se podílí nejspíše fakt, že lidský věk se prodlužuje a populace v našem světě nezadržitelně stárne. Pro ošetřovatelskou péči je jednou z nejdůležitějších priorit psychika nemocných. Zhoršení psychického stavu seniora může negativně ovlivnit průběh celého onemocnění. V souvislosti s tímto poznáním je důležité hledat stále nové metody a aktivity, které by pacientům v léčebnách pro dlouhodobě nemocné usnadnily žití. Velmi často jedinou nejbližší bytostí pro tuto specifickou skupinu nemocných seniorů je domácí zvířecí společník.
Cíl: Zmapovat vliv canisterapie na zlepšení sebepéče nemocných seniorů v léčebně pro dlouhodobě nemocné a zmapovat vliv canisterapie na zlepšení průběhu hospitalizace seniorů v léčebně pro dlouhodobě nemocné
Metody: Ke zpracování naší práce bylo použito kvantitativního šetření, metodou sběru dat. Dotazníky byly určeny seniorům v léčebně pro dlouhodobě nemocné (LDN). Celkem bylo rozdáno 120 dotazníků do dvou zdravotnických zařízení.
Výsledky: Dotazníky vyplnilo 45 seniorů v LDN A a 41 seniorů v LDN B. Nepotvrdilo se nám, že by canisterapie pomáhala seniorům ke zlepšení jejich sebepéče. Senioři největší zásluhy přikládají sestrám, lékařům, rehabilitačním sestrám a rodině. Z výsledků šetření jsme ale zjistili, že canisterapie vede ke zlepšení průběhu hospitalizace.
Závěr: Sestry se musí v oblasti geriatrie neustále vzdělávat, a to i v oblasti využívání stále nových trendů a metodik, které jsou nápomocny v ošetřovatelské péči o nemocné seniory. Jedním z nových trendů, se kterým se stále více setkáváme na různých odděleních nemocnic, je i canisterapie. Tato aktivita by se mohla stát velkým pomocníkem jak pro sestry, tak i pro samotné pacienty.
Klíčová slova: Canisterapie. Léčebna dlouhodobě nemocných. Ošetřovatelská péče. Senior.

Rodičia nevedia svoje deti na internete chrániť, takmer tretina dospelých sa o to ani nesnaží. Internet a najmä sociálne siete ako Facebook tvoria neoddeliteľnú súčasť života teenagerov aj výrazne mladších detí. Podľa výskumu spoločnosti Microsoft 79% dospievajúcich detí v Európe aktívne používa sociálne siete. To je približne o polovicu viac, ako pred rokom, kedy sa na nadväzovanie a udržiavanie známostí na internete prihlásilo 45% detí a dospievajúcich do osemnásť rokov.

Alarmujúce je, že podľa 43% mladých užívateľov sociálnych sietí je zverejňovanie osobných informácií na internete bezpečné. Nie je. Používanie skutočného mena, uverejňovanie fotografií, popis bydliska alebo školy ktorú dieťa navštevuje, môže vyústiť v sexuálne obťažovanie na internete ale aj na reálny útok.

Každý rodič chce pre svoje dieťa to najlepšie, aj keď to znamená obmedzenie a sledovanie toho, čo jeho potomok robí. Platí to v reálnom svete aj v prostredí internetu. Dôverčivosť a zvedavosť detí v kontraste s anonymitou, ktorú na internete môžu využiť potenciálni predátori, totiž bez rodičovskej kontroly znamená veľké riziko pre šťastné detstvo a dospievanie.