Ve dnech 22. a 23. listopadu 2022 se na půdě Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy odehrál již 12. ročník mezinárodní vědecké konference pod názvem Vzdělávání dospělých 2022 – rovnováha v kontextu strategických změn (Adult Education 2022 – Balance in the Context of Strategic Changes). Akci spolupořádala Česká andragogická společnost pod záštitou rektorky Univerzity Karlovy, prof. MUDr. Mileny Králíčkové, Ph.D. Garanty konference byli děkan Pedagogické fakulty, prof. PaedDr. Michal Nedělka, Dr. a vedoucí Katedry andragogiky a managementu vzdělávání na této fakultě, prof. PhDr. Jaroslav Veteška, Ph.D., MBA. Konference proběhla hybridně, takže online sledovalo plenární zasedání několik desítek zájemců ze Slovenska, Polska, Německa, Ukrajiny a ČR.

Hlavními tématy konference byla inovace a digitalizace ve vzdělávání, mezinárodní a mezioborová spolupráce v tomto oboru, wellbeing a resilience, potenciál sociálního kapitálu či aktuální vzdělávací potřeby školského prostředí.

Odbornými partnery byla nakladatelství Academie, Grada Publishing, Verlag Dashöfer, Portál a Wolters Kluwer ČR.

Konference byla zahájena slavnostním večerem v prostorách pražského Mánesa. Součástí hlavního programu, který se konal následujícího dne zejména v prostorách Pedagogické fakulty UK, byly přednášky na tato témata: slovenští učitelé a jejich potřeby, role učitele v digitálním světě, virtuální co-teaching či systém vzdělávání dospělých na Ukrajině. Zajímavý byl také workshop představující využití virtuální reality ve vzdělávání, který byl realizován ve spolupráci s nakladatelstvím Verlag Dashöfer. Zmínit si také zaslouží další workshop s názvem Zahraniční trendy v oblasti dalšího vzdělávání. Závěrem programu došlo na prezentace vzdělávacích systémů vybraných zemí. Zúčastnily se celkem zástupci ze čtyř zemí, a to Finska, Francie, Nizozemí a Německa. Kromě předních evropských odborníků v oblasti vzdělávání dospělých se zapojili i studenti navazujícího magisterského programu Andragogika a management vzdělávání. Ti přispěli vlastními prezentacemi, zpracovávanými ve skupinkách, taktéž zaměřenými na vzdělávací politiku dané země, s cílem povšimnout si zahraničních trendů ve vzdělávání, porovnat jednotlivé vzdělávací systémy a zároveň rozvíjet prezentační a komunikační dovednosti studentů. Poté následovala uvolněná, leč podněcující debata studentů s českými i zahraničními odborníky.

Sami studenti se zamýšleli nad přínosy konference pro jejich studium tohoto oboru a akci hodnotili následovně:
„Konference byla pro nás příjemnou “sondou” do života z praxe zahraničních pracovníků, pedagogů a andragogů. Diskuse s nimi nás obohatila o teoretické znalosti toho, jak vzdělávací systémy mohou fungovat, co na nich naopak nefunguje, a co by se dalo zlepšit. Zároveň nám tyto diskuse dodaly inspiraci a motivaci usilovat o to, být sami lepšími andragogy – vzdělavateli dospělých, a podílet se na rozvoji našeho oboru. Zajímavá byla i prezentace inovací ve vzdělávání od přednášejících z Německa, ve které jsme viděli to, o čem se učíme teoreticky, převedeno do praxe. Jsme vděční za možnost účastnit se konference, byl to pro nás obohacující zážitek.“

„Na základě diskuse se zástupci jednotlivých států vznikla podnětná diskuze plná překvapení nejen pro nás. Německý systém sužují podobná úskalí jako Českou republiku, a to především v podobě velice pomalé a konzervativní proměny. Často jsme odkazovali na finský vzdělávací systém, který je nesrovnatelně rychlejším a tím i schopnějším systémem pro reflektování aktuálních společenských potřeb. Návaznost můžeme pozorovat i v otázce financování vzdělávání, kdy se společně s Německem držíme pod průměrem EU (vzhledem k HDP). Zástupci německých institucí vnímají situaci následovně: Financí je dostatek na provoz a udržování úrovně vzdělání, avšak pro nastartování změny, která by nás nasměrovala k Finsku a dalším nejprogresivnějším a nejefektivnějším státům EU, jsou zapotřebí výrazné a dlouhodobé investice do resortu vzdělávání.“

„Další podnětná debata vyplynula z naší otázky na rozdílnosti v zákonech a podmínkách jednotlivých spolkových zemích, která ukázala na rigiditu systému jako celku. Situace v Německu více méně nutí vystudovat a pracovat v předem zvolené spolkové zemi, jelikož jakékoliv následné přesuny znamenají obtížně vykonatelnou změnu. Těžko se proto dají informace o vzdělávacím systému Německa generalizovat. Celkově hodnotím naši účast na konferenci Vzdělávání dospělých 2022 jako velice pozitivní a přínosnou pro všechny zapojené strany.“

Ohledně workshopu o využití virtuální reality ve vzdělávání studentka tvrdí, že: „Z přednášky jsme si odnesli cenné informace nejen ohledně zakomponování virtuální reality do vzdělávání, ale také podrobnosti o možném využití v sebevzdělávání, a to konkrétně k vylepšení prezentačních dovedností. V prvním bloku jsme se blíže seznámili s historií virtuální reality (VR), jednotlivými druhy brýlí, aplikacemi a jazykovými možnostmi. Poté nám lektorka představila program, který na svém webu Verlag Dashöfer nabízí. Jedná se o tréninkový program k vylepšení prezentačních dovedností, díky kterému jedinec odbourá strach z publika, naučí se správné rychlosti řeči i např. vhodnému tónu hlasu apod.

„V druhé části jsme se již věnovali zakomponování virtuální reality do formálního vzdělávání. To se nejvíce využívá na SOŠ a SOU (středních odborných školách a středních odborných učilištích) při odborném výcviku. Využitím VR školy mohou ušetřit peníze díky nespotřebovanému materiálu apod., který by jinak žáci při svých praktických cvičeních spotřebovali. Zároveň se žáci pohybují v bezpečném prostředí díky VR, kde se jim skutečně nemůže nic stát – tedy je zajištěno bezpečné prostředí (např. se tak předchází pořezání, popálení a dalším úrazům). Samozřejmě má VR i svá negativa, mezi které určitě patří hlavně vysoká cena vybavení, poté zdravotní omezení jednotlivců, kteří VR nemohou používat, dále věková hranice 12ti let a také jazyk (jelikož je program dostupný zejména v anglickém jazyce). Přednáška o virtuální realitě pro nás (jakožto studenty prvního ročníku Andragogiky a managementu vzdělávání) byla velmi přínosná, neboť jsme se na svých středních školách s využitím VR osobně nesetkali. Po přednášce jsme měli možnost si i VR vyzkoušet, a tak si z přednášky odnášíme nejen cenné informace, ale i zážitky“.

Mezinárodní vědecká konference Vzdělávání dospělých 2022 měla dynamický průběh a tematicky pestrý program, po jehož uplynutí si jako studenti odnášíme množství nových zážitků, podnětů a informací, které budeme moci v budoucnu zužitkovat v našem oboru. Zvlášť přínosnou vidíme možnost kontaktu a interakce s významnými představiteli v oboru vzdělávání dospělých, jak u nás, tak v dalších evropských zemích. Pevně proto věřím, že uplynulá konference byla pro zbylé účastníky podobně přínosná, jako pro nás studenty, kteří se již netrpělivě těšíme na nadcházející ročník!

Autori: Štěpán Růžička, Džalal Nazarov
studenti Katedry andragogiky a managementu vzdělávání, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy