Moldavsko může tvarem na mapě připomínat kolibříka v letu, jehož zahlédnout je skoro stej-ně vzácné jako objevit v moldavských vesničkách studnu s nezávadnou pitnou vodou. Během letošního června se studentům a studentkám Mezinárodních rozvojových a environmentál-ních studií z olomoucké Univerzity Palackého naskytla neopakovatelná možnost navštívit tuto turistickým bohem zapomenutou krajinu a alespoň zlehka nahlédnout do místní kuchy-ně, obeznámit se s kulturní i duchovní tematikou, poodkrýt tajemství štědré pohostinnosti a v neposlední řadě odhalit příčiny nuzných životních podmínek moldavských obyvatel a se-známit se s plody moldavsko-české rozvojové spolupráce.

Když si v atlase světa nalistujete stránku s mapou Evropy a posunete se od České republiky východním až jihovýchodním směrem, určitě neminete státy Rumunsko a Ukrajinu, které v určitém období historie naší vlasti byly našimi přímými sousedy. A mezi těmito dvěma obry je vklíněná malá zemička s poměrně nízkým terénem a nekonečnými zatravněnými pláněmi a kukuřičnými, obilnými a vinnými poli – Moldavsko. Právě tuhle nízko-příjmovou zeměděl-skou krajinu navštívili studenti a studentky z Katedry rozvojových a environmentálních studií (KRES) Univerzity Palackého, aby se přesvědčili o přírodních úkazech, lokálních atrakcí, o místním občanském aktivismu a jeho aktérech a taktéž o aktivitách českých nevládních or-ganizací a firem v moldavských rajonech.

Kišiněv zeleným drahokamem východní Evropy

Východní Evropa je do značné míry poznamenána sovětským vlivem, na jehož pozůstatky narazíte takřka na každém kroku. Architektura významných budov hlavního města, Kišiněva, vyniká strohostí socialistického realismu, zašlé slávy budovatelských „lepších zítřků“. Na dru-hou stranu ne všechny zdejší budovy jsou esteticky prosté – kláštery a katedrály se chlubí ci-bulovitými věžemi, sloupovými a barevným zdobením, polorozpadlé neobývané budovy či zídky zase sprejerským uměním modernistické subkultury.

I příroda si nachází vlastní způsoby, jak se na dostatečně dlouhou dobu vepsat do stále se utvářející podoby města – zcela právem proto bývá Kišiněv titulován jedním z nejzelenějších měst Evropy.

Podobným způsobem se snoubí historie se současností a současnost s potenciální budoucností i v jednotlivých hospodářských odvětvích. Ačkoli Moldavsko patří k zemím s nízkým HDP na osobu a nejednoznačnou politickou orientací, většina Moldavanů je k turistům srdečná a pohostinná; a v případě potřeby nejvyšší dokážou obětavě poradit nejsnazší cestu z místa A do místa B všem zabloudivším cestovatelům, namáhajícím si mozkové závity nad vytištěnou mapou velkoměsta.

Vládní dilema v post-sovětském Moldavsku

Vlivem mocenských peripetií docházelo v dějinách k přehazované moldavského území jako horkého bramboru mezi sousedícími protihráči – Rumunskem a Ruskem. Dosud je tato imperi-ální polarita znát na politicko-geografickém uspořádání země. Téměř hraniční část Moldavska, východně od řeky Dněstr, je tvořena Podněsterskou autonomní oblastí, která blízce inklinuje k Rusku. Nicméně hlubší politika Podněstří i samostatného Moldavska je daleko komplikova-nější a není jednoduché se pouštět do jakýchkoli závěrů, které by mohly být vlivem historic-kých okolností předpojaté.

Moldavsko v současné době pozvolna navazuje vztahy s Evropskou unií, čemuž nasvědčuje i přítomnost Delegace Evropské unie v Moldavské republice. Tuto pozici zastává vedoucí de-legace, Peter Michalko, který skupině olomouckých studentů a studentek věnoval několik de-sítek svých drahocenných minut. I přesto že byl jeho program v době naší návštěvy zasažen „znenadání“ svolaným protestem lidu a následným sesazením bývalého prezidenta, Igora Do-dona.

Navzdory této nepříznivé situaci, hraničící s rebelií či anarchií v ulicích hlavního města, účast-níci terénní exkurze získali odpovědi na všechny naše dotazy, jež mohli zprostředkovaně polo-žit zástupci pana Michalka. Nicméně geopolitický problém budoucího směřování Moldavska nelze jednoznačně vyložit – situace se mění každým okamžikem. Zodpovězení otázky spočívá v rukou těch, kteří právě stojí u kormidla moci.

Navštívit kišiněvskou tržnici Piata Centrala

O nefalšované laskavosti a až babičkovské snaze dopřát zřídkavým turistům hojného občer-stvení se mladí lidé z Univerzity Palackého během svého pobytu přesvědčovali každý den, kdy přijímali pozvání od lokálních organizací, spolupracujících s českými nevládními organiza-cemi nebo firmami, podporovaných Českou rozvojovou agenturou (ČRA).

Při vybírání vhodných suvenýrů nemůžete opomenout navštívit kišiněvskou tržnici Piata Centrala, která se obvykle hemží turisty pokoušejícími se usmlouvat nižší ceny. Ty už samy o sobě jsou z našeho úhlu pohledu více než přívětivé. Prodejci zde v teplých měsících nabízejí od čerstvě natrhaného ovoce a řezaných květin po sezónní oblečení s nejrůznějšími motivy, matrjošky, bižuterii, nafukovací bazény a sladkosti – jimi se totiž obdarovávají blízcí všech věkových kategorií nejlépe.

Ať už sáhnete po sušenkách, oplatcích, bonbonech, sušeném ovoci obaleném v hořké čokoládě nebo jiném sladkém zobání, domů byste si odvezli převážně výrobky značky Bucuria. Tato společnost je ve svojí podstatě monopolem, neboť objem její produkce zahrnuje 90 procent cukrovinek na trhu.

Vinný sklep Mileștii Mici v Guinessově knize rekordů

Nejvýznamnějším vývozním artiklem Moldavska (a pro dospělé i nejocenitelnějším dárkem z cest) je víno. Díky zkamenělinám, které byly na území objeveny, je možné datovat kořeny vinařského řemesla do doby před pěti tisíci lety. Vzhledem ke stále přetrvávajícím příhodným klimatickým podmínkám pro pěstování révy vinné ovlivňuje export moldavských vín podstat-nou měrou HDP země – roční obrat plynoucí z vývozu tohoto lahodného moku dosahuje až 3,56 miliardy Kč.

Do této částky je započítána i produkce likérky KVINT, jejíž budova se tyčí nad okolím a doposud stíní listnatým stromům v centru Tiraspolu. KVINT vyprodukovala první brandy opatřené patentem, tzv. divin, v roce 1938 a dnes se může pyšnit výrobou čítající zhruba 20 milionů lahví pálenky ročně. Jakožto jeden z nejvýznamnějších podněsterských exportérů, vy-sloužila si tato společnost výsostné místo – je vyobrazena na zadní straně pěti rublové bankov-ky, za niž si můžete koupit slušnou horkou čokoládu v kolonii kiosků na periferii města.
Moldavská vína jsou rozlišena podle přírodních podmínek na Kodrovou (centrální), Purkar-skou (jihovýchodní), jižní a severní oblast. Česká skupinka studentů z Olomouce do svého programu zahrnula návštěvu první ze zmíněných oblastí a to konkrétně sklepa v Mileștii Mici, jehož podzemními chodbami jsme projížděli typickým transportním prostředkem podobným minibusu – tzv. maršrutkou. Tento sklep byl původně vápencovým dolem a od roku 1969 fun-guje jako státní vinárenský komplex na skladování a dozrávání vín vysoké kvality. Před čtr-nácti lety, v roce 2005, získalo Mileștii Mici ocenění v podobě zapsání se do Guinessovy knihy rekordů za „Největší kolekci vín na světě“ – ta čítala 1,5 milionu lahví.

Moldavští vinaři posilují své pozice na evropském trhu

Vinárenství je také důležitým podnikatelským oborem soukromních vlastníků vinných polí. Proto byl mezi lety 2014 a 2017 v rámci zahraniční rozvojové spolupráce ČR podporován pro-jekt na vytvoření registru vín v Moldavsku, na jehož financování se podílela Česká rozvojová agentura a také americká agentura USAID. Implementace projektu zahrnovala jak možnost hladšího přístupu moldavským vinařům na evropský trh a monitoring produkce vín, tak i proškolení tamních pěstitelů v oblasti vinohradnictví včetně jeho legislativního zakotvení v rámci předpisů Evropské unie. Účastníci zapsaní do registru, jsou povinováni držbou ko-merční vinice s rozsahem větším než 0,15 hektaru. V dnešní době je v registru zapsáno přes 45 tisíc vinic, což jednoznačně poukazuje na to, že úspěch tohoto projektu na sebe nenechal dlou-ho čekat. A počty zaregistrovaných vinařství stále rostou. A nejspíše porostou do chvíle, do-kud se jimi trh nepřesytí.

Studenti a studentky Univerzity Palackého mohli vidět výsledky české rozvojové spolupráce na vlastní oči a v reálném čase zásluhou České rozvojové agentuře, za což ji patří obrovské díky. Byla to pro mnohé mladé lidi zcela nová zkušenost, která obohatí teoretické znalosti získané v průběhu studia na Palackého univerzitě. Po návratu z exkurze budou účastníci ex-kurze psát články a připravovat prezentace, foto-výstavy a přednášky pro širší veřejnost, aby lidé vnímali a chápali potřebu česko-moldavské rozvojové spolupráce, která oběma stranám přináší nejen pracovní příležitost zaměřenou na plnění cílů, ale i prostředí pro navázání dlou-hodobých přátelských vztahů.

Autorka textu: Tereza Nováková,
studentka Mezinárodních rozvojových studií na Palackého Univerzitě v Olomouci
Foto: Veronika Miklíková, Zuzana Daubnerová, KRES PrF UP
Fotogaléria na FB: https://www.facebook.com/pg/mrsupol/photos/?tab=album&album_id=294888386...

Poznámka: Článek vznikl jako součást terénní exkurze KRES do Moldavska a GRV projek-tu „Rozvojová spolupráce na vlastní oči“, který byl podpořen Českou rozvojovou agenturou (ČRA).