Nebyl to, namouduši, programový čin ke stému výročí vzniku republiky, ale zpětně hodnoceno, je to důstojný dárek. Dali jsme se s bratrem dohromady, rok jsme na tom kutali a výsledkem je půvabná knížka ČAS PSYCHOPATŮ o 335 stranách, kterou nám minulý týden vydal pan doktor Houdek v nakladatelství Galén.

Slovo psychopat sice bylo vypuzeno z odborného slovníku, nicméně je libozvučné, a tak není divu, že jsou mnozí, kteří dbají o to, aby nezapadlo. Počínaje pionýrem Herveyem Cleckleyem, jeho pokračivatelem Robertem Hare a koncept rozšičujícím Kevinem Duttonem, přes Gerharda Blickla, Noru Schütte, Chrise Patricka až po docenta Radka Ptáčka. Jeden ze znalců a tvůrce pojmu deprivant nedávno zběhl (nebo v jeho mozku proběhl jiný proces) a rozhlašuje na veřejnosti, že USA organizují a pořádají řízenou migraci s cílem rozvrátit Evropu – tím se tedy už zabývat nebudeme.

Odborníci v této oblasti na pomezí psychopatologie by rádi termín psychopat rezervovali pro přibližně jedno procento našich bližních, jejichž zásadní odlišností je absence strachu: ten si totiž neuvědomují a ani neprožívají, což přináší zcela jiné vnímání souvislostí, prožívání, tvorbu hodnot a jednání. Zkuste si na chvíli představit, že absolutně nevíte, co je to strach, a máte-li slušnou fantazii, dopracujete se na základě této vlastnosti záhy k pocitu omnipotence neboli všemohoucnosti. Navíc, chybí-li strach či tréma, umožňuje to provádět vše bezchybně s robotickou přesností, jste také přitažliví pro své okolí, nebojíte se riskovat, nebojíte se ničeho a můžete tedy vše!

A teď už jde jen o to, kolik v sobě máte agrese, asociálních a antisociálních choutek, prvků a osobnostních charakteristik, jak moc jste hamižní a kolik vzrušení v té věčné nudě beze strachů potřebujete: zda vám stačí pašovat koks nebo potřebujete pro povyražení krást, vraždit, hrát na burze o miliony, či naopak zachraňovat ohrožené, dobývat vesmír, šířit víru či operovat mozek.

Díky těmto vlastnostem (a předložka „díky“ sem výjimečně vskutku patří) se dostávají psychopati víceméně automaticky do vedoucích rolí všude, kam je vítr zanese. Jsou vnímáni instinktivně jako vůdci stád a ty 2/3 našich spoluobčanů, kteří neunesou svobodu a jsou vděčni za jakoukoliv autoritu, se jim ochotně poddají (jak říkají Čapkovy ovce: Třeba na jatka, jen když nás vedou.). Někdy mě napadá, zda je příroda neprodukuje cíleně. Zůstává jich totiž stále stejně, byť sex patří k jejich oblíbené činnosti. Vypadá to, že jich příroda do společnosti umisťuje to jedno procento jakožto potencionální „vůdce“ (přirozená velikost lidské tlupy je okolo 96 členů), stejně jako naděluje jiné stabilní procento „šílenců“, kteří se zase starají o pokrok věd, techniky a umění.

Přestože to není přesně na polovic, já jsem si až na malou exkurzi do historie ve společném díle pohrál s psychosociální stránkou, zatímco můj bratr František, vystudovaný historik, sáhl do naší minulosti pro několik hrdinů, jejichž kariéra v českých a někdy i evropských dějinách byla nesporně spojena s touto osobnostní charakteristikou, nicméně jeho zápis v první polovině je rovněž patrný. Společnými silami jsme pobořili pár mýtů a znectili několik národních hrdinů, praotcem Čechem počínaje a komunistickým vrahem Urválkem konče. Bratr konečně uplatnil část bohaté sbírky historických pohlednic, a tak text doprovází přes 70 barevných reprodukcí včetně selfie dalšího bratra, tentokrát Žižky, a to hned ve dvojím provedení s úplně novou páskou přes oko. Přesněji přes oka! Jednou přes levé a jednou přes pravé. Proto nebylo snadné uposlechnout varování: Krejž holého!

Současnost a její hnusáky jsme nechali na pokoji u vědomí, že kdybychom – nedej Příroda – někoho vynechali, způsobili bychom mu nezřízené trápení, což by nám bylo líto, neb jsme oba velmi cituplní a pod našimi drsnými skořápkami se skrývají duše něžné jako pomněnky.

MUDr. Radkin Honzák
psychiatr
Blog autora: http://blog.aktualne.cz/blogy/radkin-honzak.php

O publikaci:
Čas psychopatů
Vydavatel: Galén
ISBN: 9788074923845
Počet stran: 335
Vydání: první, 2018