Předložený sborníkv PDF je výsledkem mezinárodní vědecké konference „Ekonomika a řízení ve zdravotních a sociálních službách“, která se konala v Praze 18. dubna 2013.

EDITORIAL

Předložený sborník je výsledkem mezinárodní vědecké konference „Ekonomika a řízení ve zdravotních a sociálních službách“, která se konala v Praze 18. dubna 2013 za podpory Vysoké školy aplikované psychologie v Praze, Fakulty sociálnych vied Univerzity sv. Cyrila a Metoda v Trnave, Vysokej školy zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety v Bratislave a Spoločnosti pre rozvoj sociálnej práce. Konference navázala na tradici předchozího roku, a rozšířila svůj pohled od finanční gramotnosti a vzdělávacích souvislostí k celospolečenskému pohledu na otázky zdravotnictví a sociální práce.

Publikace je zaměřena především na problematiku ekonomiky a řízení ve zdravotních a sociálních službách, rozšířené o psychologické aspekty zdravotnictví, sociální péče a ekonomického a organizačního zajištění subjektů, které v této sféře působí. Řešeny jsou rovněž vlivy společenského kontextu, které mají na sledovanou oblast zásadní vliv a odráží se v souvisejících socioekonomických tématech současné společnosti (např. bezdomovectví, finanční gramotnost aj.), s možností omezování jejich negativního působení na život jedince, rodiny, komunity i celé společnosti.

Organizace, které se zabývají poskytováním zdravotních a sociálních služeb, tvoří složitý a vnitřně nesourodý soubor. Mnohé z nich fungují na obchodní bázi jako podnikatelské subjekty, jiné zařízeními s obecně prospěšným charakterem, další mají veřejnoprávní či státní charakter, liší se svou velikostí i komplexností, úlohou a postavením v systému i rozsahem poskytovaných služeb. Existující mix je výsledkem historického vývoje, v němž se uplatňovaly různé názory na existující, i postupně se utvářející potřeby.

Tak, jak se utvářelo poznání hodnoty lidského života pro moderní společnost, potřeba jeho ochrany a záchrany si vynutila zřízení specializovaných institucí, schopných poskytnout potřebnou péči, založenou na poznání lékařských a sociálních věd. Ve vyspělých zemích se postupně vytvořily víceméně komplexní systémy, institucionálně zajišťující tyto potřeby.

Společnost přijala jako důležitou součást ochrany lidského života i ochranu základních sociálních práv člověka. Následovalo postupné vytváření institucí, které by tuto ochranu zajistily. Ve vyspělých zemích se vytvářela kombinace veřejných i soukromých zařízení, které dohromady tvořily síť, usilující o pokrytí společenské potřeby.

Otázkou současnosti se stává ekonomická stránka problému. Nejčastěji se setkáváme s tvrzením, že zdravotnictví a sociální služby jsou prostě nutným společenským nákladem (občas s podtextem „nutné zlo“), na kterém lze z ekonomického pohledu snáze šetřit. Tento přístup zcela přehlíží ekonomický význam obou odvětví, kterému proto věnujeme samostatnou kapitolu. Domníváme se, že uspokojují nejen významné potřeby moderní společnosti, a přispívají k růstu bohatství společnosti (měřeno například hrubým domácím produktem), ale působí též do jisté míry proticyklicky, což je v dobách panující ekonomické krize významný faktor.

Řízení v oblasti zdravotnictví a sociálních služeb nestojí jen před výzvami danými charakterem těchto odvětví a „společenskou objednávkou“ – požadavky společnosti založenými na stavu jejího sociálního a ekonomického vývoje. Managementy jsou zde konfrontovány se všemi problémy řízení ekonomických subjektů.

Moderní podnikání vyžaduje stále nové tvořivé přístupy, které by naplnily soustavně rostoucí očekávání potenciálních zákazníků a klientů, které by uspěly v podmínkách soustavně rostoucí konkurence. Tyto trendy se nemohou vyhnout žádnému odvětví, žádnému segmentu trhu. Vyplývají ze samé podstaty civilizace a z podstaty podnikání. Jejich současná dynamizace je produktem vytváření kvalitativně nové propojené světové ekonomiky – procesu označovaného jako globalizace. Stávající krize pak tento proces jen prohlubuje.

Procesy globalizace přitom nemají vliv pouze na samo podnikání. Ovlivňují naše životy a jejich kvalitu po všech stránkách. Dotýkají se celkových společenských poměrů, jejich projevy nacházíme v ekonomice, politice, mají svůj vliv i na náš soukromý život – ať už si to připouštíme nebo ne. Orientovat se v tomto prostředí se všemi jeho geografickými, politickými, kulturními, ekonomickými a jinými problémy není jednoduché. Ještě náročnější je najít si v tomto složitém prostředí vlastní cestu, uchovávající vlastní identitu subjektu a umožňující jeho koexistenci s jinými subjekty na partnerské bázi. Právě k tomu slouží strategie. Ta osobní, ale stejně tak i rodinná, národní jako evropská, politická jako ekonomická, podnikatelská, o vojenských raději nemluvě.

Krizový vývoj, který po finančním sektoru zasáhl na sklonku minulého desetiletí i další výnamná odvětví světové ekonomiky a přerostl postupně v globální ekonomickou krizi, jen podtrhuje význam strategického řízení, nutnost systémových přístupů jak ke tvorbě strategie, tak ke zkoumání rizik, která jsou s každou strategií nedílně spjata. Právě tyto skutečnosti budou vyžadovat podstatné zlepšení kvality všech úrovní ekonomického řízení. I když se mnozí domnívají, že krize je již za námi, neznamená to, že bychom se snad vrátili k výchozímu bodu. V životě není návratu. Krize, ale nejen ona, spíše celý dlouhodobý vývoj, který k ní vedl, nemůže zůstat bez vlivu na budoucnost. Vytvořily se nové podmínky, přetrvávající nejistoty vyžadují nově se orientovat v celé situaci. Krize přinejmenším nahlodala, když ne přímo zbourala, dosavadní systém. Vytvořila – obrazně řečeno – brownfield, na kterém vyroste nový systém, se svými kvalitami překonávajícími stávající problémy a současně rodícími problémy nové.

Zejména Evropa je dnes ohrožována další vlnou krize, označovanou jako „dluhová krize“, silně zasahující i vyspělé země eurozóny, z nichž se postupně přelévá do dalších zemí Evropské unie a ohrožuje další vývoj v globálním měřítku. Koneckonců, nevyhýbá se ani naší zemi. V této situaci je potřeba orientace a nalézání nových řešení zvlášť výrazná. Strategie může být efektivním nástrojem v tomto hledání.

Nová situace, která navíc není konečným stavem, vyžaduje ohled na ostatní. Konkurence není pouhý souboj predátorů, i když si ji tak mnozí představují. Je to hledání nových cest naplňování potřeb a přání zákazníků a klientů. Staré metody, zejména prodej samotných surovin, přeprodávání produktů a tendence k restauraci bezmála feudálně roztříštěných autarkních ekonomik, uzavřených v úzkých regionálních hranicích, jsou překonány. Chcemeli mít v budoucnosti úspěch, musíme zlepšovat nejen naši ekonomiku zásadní modernizací, která se nemůže omezit pouze na technologickou inovaci, ale také naše celkové chování. Musíme změnit nejen naše podniky, ale i naše národní instituce a vztahy mezi lidmi.

Toho nelze dosáhnout bez úzké spolupráce různých účastníků tohoto procesu, počínaje vládní úrovní, přes regiony, obce, až po podnikatelské subjekty a jednotlivce. Je třeba mít na paměti, že tento proces má své politické, ekonomické a sociální konsekvence. Proto je nezbytné pevně a opatrně ho koordinovat. Existují dvě základní cesty, jak se s tímto problémem vypořádat. Buď totalitní diktatura, nebo pluralitní demokracie, hledající konsensus a kompromis. Protože je první cesta nepřijatelná (nejen z důvodů humánních, ale i čistě ekonomických), je nutno řešit otázku, jak zvládnout demokratickou cestu ve stávajících podmínkách. Tato otázka má zvláštní význam pro tzv. „nové“ ekonomiky střední a východní Evropy, kde existují problémy omezených kapitálových zdrojů a silné potřeby optimalizace celého procesu.

Budoucnost podnikání si lze jen těžko představit bez úsilí o udržitelnost rozvoje. To je třeba chápat nejen v dosud nejrozšířenějším smyslu jako otázku přírodních zdrojů a ochrany přírodního prostředí. Musíme dospět k podstatně komplexnějšímu přístupu, který vedle výše zmíněných oblastí zahrne i udržitelnost ekonomickou a sociální. Nebezpečí hlubokých, dlouhodobých otřesů ekonomických a sociálních může zásadním způsobem poškodit podnikatelské prostředí. Proto je nutno podnikat s ohledem na tyto skutečnosti. Přitom nejde a nemůže jít o snahu jakoukoli formou zakonzervovat stávající stav. Naopak, jen nové nastartování inovačních procesů může otevřít cestu k tomuto cíli.(1)

To je výzva pro využití principů strategického řízení na všech úrovních popsaného procesu. Právě strategie jednotlivých účastníků (a konání ve shodě s nimi) mohou dát ostatním potřebné informace o jejich záměrech a cílech, zajistit jim určitou míru bezpečnosti a navigace, posilující seriózní konkurenční chování.

Vytváření strategií patří k nejtvořivějším oblastem lidské činnosti. Vyžaduje mnoho znalostí, ale ani ty nestačí. Neobejde se bez invence a fantazie, bez představivosti, bez schopnosti nalézat nová efektivní řešení. Je odtud blízko k otázkám o samé podstatě našeho bytí, o poznávání skutečnosti, která nás obklopuje a jejíž jsme součástí. Řešení strategických otázek však vyžaduje současně mnoho pokory. Bez ní by jen těžko mohly vznikat tak různorodé přístupy, byla by ohrožena diverzita a tím nepřímo i budoucnost lidstva.

Řešení problematiky zdravotně postižených a sociálně znevýhodněných jedinců i skupin obyvatelstva je neoddělitelnou součástí procesu humanizace a demokratizace současné české společnosti.(2) Jeho realita prostupující každou společnost je i polem, na němž se řeší nejednoduchý vztah těch silnějších, zdravých, nepostižených, kteří se reprezentují jako majorita k těm slabším, nemocným, postiženým, kteří jsou v postavení minoritním a pomoc i péči pro život potřebují.

Diskutována byla i skutečnosti, že lidem chybí základní znalosti, dovednosti a hodnotové postoje k hospodaření s financemi. Ty jsou nezbytné k tomu, aby občan zabezpečil sebe i své blízké z po finanční a existenční stránce v dnešní komplikované době. Souhrnně je tato schopnost nazývána finanční gramotnost.

Diskutované problémy jsou v publikaci řešeny zejména z hlediska ekonomického. Pozornost je však věnována i právním, sociálním a psychologickým aspektům, zvláště pokud jde o řízení zdravotních a sociálních subjektů s ekonomickými dopady na jedince i celou společnost. Věříme, že presentovaná témata přispějí k hlubšímu porozumění.

Editoři

OBSAH

Strategie a financování organizací zdravotnictví a sociálních služeb
Karel Preuss

Reflexie globálnej hospodárskej krízy a jej vplyv na zabezpečovanie zdravotnej a sociálnej starostlivosti v SR
Miroslav Kollár, Zuzana Pačesová

Evropský sociální model v ohrožení
Jaromír Řezáč

Strategické výhody společenské odpovědnosti firem ve vztahu k sociálním službám
Jitka Nesnídalová

Ekonomické problémy současné rodiny a pomoc sociálních služeb
Jiří Tůma, Alena Tůmová

Zmena odvodovej reformy na Slovensku a jej dôsledky
Michal Imrovič

Riadenie hlavných, manažérskych a podporných procesov v zariadeniach sociálnych služieb
Mária Kovaľová

Manažment v sociálnej práci a sociálny manažment v praxi sociálneho pracovníka – komparácia a teoretické vymedzenie
Milan Schavel

Ekonomika a riadenie neziskových organizácií
Jaroslava Kmecová

Postavenie manažéra v zariadení sociálnych služieb
Monika Mačkinová, Eva Musilová

Sociálny pracovník v manažmente paliatívnej starostlivosti
Eva Grey

Management ošetřovatelské péče o seniory v zařízeních sociálních služeb
Musilová Eva, Mačkinová Monika

Znalostný menežment klúč k úspechu organizácií
Marta Vaverčákková, Jana Keketiová, Zuzana Polakovičová

Tréning manažérskych kompetencií
Štefan Medzihorský

Teambuilding jako metoda ve zdravotních a sociálních službách
Soňa Hermochová, Eva Drlíková

Psychologické aspekty starostlivosti a prístupu k jedincovi so zdravotným znevýhodnením
Peter Slovák

Kompetence finanční gramotnosti u starší populace
Jaroslava Pavelková

Diagnostika v práci sociálního pracovníka, prognóze demografického vývoje a směřování sociálních služeb
Marta Vaverčáková,Jana Keketiová

Dobrovolnícka činnosť ako relevantná súčiast odbornej prípravy vysokoškolských študentov Fakulty sociálnych vied UCM v Trnave
Silvia Dončevová

Postoje študentov sociálnej práce voči chudobným
Peter Vansač, Radoslav Micheľ

Kritické faktory sociálně – ekonomického zabezpečení fyzických osob s úvěrem
David Mareš

Migrácia za prácou zo Slovenska ako opatrovateľ/opatrovateľka seniorov v Rakúsku
Silvia Kozoňová

Je vytvorenie jednej zdravotnej poisťovne na Slovensku správnym krokom?
Martin Švikruha

---

EKONOMIKA A ŘÍZENÍ VE ZDRAVOTNÍCH A SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH
Sborník z mezinárodní vědecké konference
Vydavatel: Vysoká škola aplikované psychologie, s.r.o.
Vědecký redaktor: Doc. Ing. Roman Zuzák, CSc.
Recenzenti:
Prof. PhDr. Václav Furmánek, DrSc.
RNDr. Jaroslava Fišerová, CSc.
Editoři:
PhDr. Karel Preuss, CSc.
Doc. RNDr. Jaroslava Pavelková, CSc.

Místo vydání: Praha
Rok vydání: 2013
ISBN 978-80-87871-00-3

---

(1) Významný přínos k tomuto pojetí představuje článek dvou významných amerických autorů PORTER, M. E.; KRAMER, M. R. 2011 Creating Shared Value. In Harvard Business Review, January-February 2011, pp. 63-77. ISSN 0017-8012, zčásti reflektující starší článek Bila Gatese (GATES, B. 2008 How to Fix Capitalism. In Time, 8/11/2008, Vol. 172 Issue 6. p. 40-45, ISSN 0040-781X).
(2) ČERNÁ, M. Zdravotně postižení a multikulturní tolerance. In Kapitoly z multikulturní tolerance. Praha : Člověk a jeho práva, 2002, svazek 17, s. 58-64. ISBN 80-902345-5-9.

Príloha	Veľkosť
Sbornik_Ekonomika_a_rizeni_ve_zdravot_a_soc_sluzbach.pdf	1.9 MB